Hotel Černigov

Když bylo v roce 1960 vyhlášeno nové územní členění Československa na kraje, vznikla také krajská města. Tím byla posílena jejich správní i symbolická role. Hradci Králové chyběly v 60. letech ubytovací kapacity, přestože se zde konala celá řada různých kongresů a zasedání. Tento nedostatek měly vyřešit dvě hotelové stavby; každá na opačném konci města: hotel Alessandria od architekta Jana Zídky z let 1961–1963 postavený z monolitické konstrukce a vyzdívanými příčkami a pozdější hotel Regina, který se měl stát novou dominantou Pražského Předměstí. V této lokalitě plánovali výškový deskový objekt už František Bartoš s Josefem Havlíčkem ve svém územním plánu z roku 1946 jako protiváhu věže protějšího nádraží. Projektu hotelu, jehož deskovou hmotu včlenil do asanačního plánu Pražského Předměstí v roce 1961 Břetislav Petránek, se zhostil architekt Jan Zídka a monolitickou konstrukci navrhl František Čížek. Technické řešení je založeno na unikátním systému betonových nosníků o rozponu 7,2 metrů, na němž se vedle Čížka podílel konstruktér Bohumil Rusek. Hotel měl původně nést název Regina, jak o něm během výstavby referoval místní tisk, ale po roce 1972, kdy Hradec Králové uzavřel tzv. družbu se severoukrajinským městem Černigov, byl hotel krátce před svým zprovozněním přejmenován. 

 

Hotel patří ke skupině staveb z 60. let. Ukazuje velmi různorodý a svobodný přístup k typu deskových hotelových objektů. Řadí se mezi hotely jako je Thermal od Vladimíra a Věry Machoninových v Karlových Varech (1964–1976), Parkhotel v Praze – Holešovicích od Zdeňka Edela a Jiřího Lavičky (1967), hotel Olympik v Praze – Karlíně od Vojtěcha Šaldy a Josefa Poláka (1967–1971) nebo hotel International v Brně od Arnošta Krejzy a Miloše Kramoliše (1959–1969). Hradecký hotel však neexperimentoval s brutalistní architekturou ani s postmoderními strukturami (jako hotel Thermal) neinklinoval k technicistní estetice (jako hotel Olympik), ani nereagoval na bruselský styl (jako hotel International a Parkhotel). Jako jeden z mála těchto projektů se snažil vědomě navázat na meziválečnou architekturu funkcionalismu, která stále měla v Hradci Králové silnou tradici. Architekt Jan Zídka obložil stavbu bílým jugoslávským mramorem Maljat v kombinaci s vračanským výpencem. Hotelová deska na fasádě uplatňuje pásová okna. Podnoží i poslední patro s barem jsou prolomeny úzkými obdélníkovými okny a střídají bílou fasádu s černým nátěrem. Architektura hotelu se tak jednoznačně řadí mezi to nejlepší, co šedesátá léta u nás zanechala: má nebývale propracovaný detail, byl kladen důraz na kvalitu provedení a materiálů, architektura byla propojena se střízlivými, ale nápaditými interiéry a ve svém geometrickém minimalismu a v kontrastu černobílé barevnosti u nás nemá obdoby. 

 

Patnáctipatrový objekt obsahoval ve víceúrovňovém parteru vinárnu a restauraci v suterénu, recepci, konferenční sály, snídárnu a foyer v přízemí. Patnáctiposchoďový deskový objekt obsahoval 231 pokojů a 581 lůžek, v posledním patře byl zřízen bar s neopakovatelnou vyhlídkou na město. Všechny tyto interiéry byly zařízeny originálním mobiliářem tuzemské výroby (např. Dřevotvar) a originálními charakteristickými kulovými lustry. Na výzdobě interiérů se podíleli přední umělci a designéři jako Hugo Demartini nebo Jaroslavem Vožniakem. Provoz hotelu patřil k tomu nejlepšímu u nás, v roce 1983 byl oceněn ROH RaJ jako nejlepší hotel ve své kategorii v Československu.

 

V roce 1992 byl hotel zprivatizován, počet pokojů byl postupně redukován na 210. Mezi lety 

2004–2007 nesl označení Amber hotel, v současnosti se opět jmenuje Černigov. Jeho osud je momentálně nejistý vzhledem k záměru současného vlastníka jej zdemolovat a nahradit novostavbou.

 

LZL