Roku 1922 bylo Pražské Předměstí ještě stále nezávislým městem (připojení k Hradci Králové proběhlo až roku 1947). Přesto bylo zřejmé rozvíjení a růst Hradce Králové, a tak byl poměrně záhy vypracován regulační plán Pražského Předměstí (Oldřich Liska 1912; Viktor Lehovec, 1913), který kladl zřetel na rozvíjející se Hradec Králové směrem k Pražskému Předměstí i na moderní požadavky zdravotní, komunikační apod. Zastavování Pražského Předměstí nakonec probíhalo podle regulačního plánu arch. Oldřicha Lisky. Roku 1914 měla již obec pojmenované ulice, které se pomalu utvářely z ojedinělých domů. Dukelská třída (v té době Husova) spolu s Machovou ulicí tvořily tepnu obce – byly přímým pokračováním Karlovy třídy vedoucí do centra a spojnicí s vlakovým nádražím.
V prosinci 1922 dostal pan Richard Němec, zubní technik, povolení k výstavbě domu čp. 477 na Husově třídě (dnes Dukelské), která trvala až do listopadu roku následujícího. Richard Němec, byl 8. listopadu 1925 zvolen starostou grémia zubních techniků, a tak se ještě téhož roku v jeho novém domě konala valná hromada zmíněného grémia zubních techniků. Od roku 1931 je majitelkou domu Anna Němcová.
Budovu vyprojektovala a zrealizovala místní firma Václav a František Capoušek, která později vystavěla i blízký kostel Božského Srdce Páně na Náměstí 28. října. Dochované plány od zmíněné firmy z roku 1922 dokazují velmi dobrou kondici současného stavu budovy. Jedná se o tříposchoďový dům se třemi byty (vždy o výměře cca 100 m2). Každý z nich se skládá ze tří pokojů s okny směrovanými na hlavní třídu a zázemím (předsíň, kuchyň, koupelna) směrem do dvora. Dle protokolu z roku 1923 se v podzemí nachází sklepní prostory a v přízemí krám, s pokojem, kuchyní a příslušenstvím. Podle dostupných informací se dispoziční řešení domu nezměnila.
Zadní fasáda s okrouhlým balkonovým výklenkem dodnes odpovídá původním návrhům. Jinak tomu je ale u fasády přední. To co nás na domu na Dukelské třídě zaujme jako první je dekor zpracovaný v moderním dobovém trendu národního dekorativismu, nebo-li obloučkovém stylu, který se ujal po první světové válce ve snaze oživit krystalický dekor kubismu. Do Hradce Králové přinesl tento přístup Josef Gočár a použil ho, i když v umírněnější podobě, na budově Anglobanky na Ulrichově náměstí. Domů s dekorativními fasádami z první poloviny dvacátých let se v Hradci Králové nachází celá řada, třeba hned sousední dům čp. 479 na Dukelské třídě. Fasáda domu na Dukelské třídě čp. 477 byla ale očividně silněji inspirována stavbou pražské Legiobanky (Na Poříčí čp. 1046/24) od Josefa Gočára, vystavěné mezi léty 1921 – 1923. Postačí k tomu srovnání obloučkového dekoru na korunové římse či motiv moderních pilastrů mezi okny s krychlovým zakončením. S původním návrhem fasády na dochovaných plánech, který tíhne spíše k neorenesančnímu pojetí, se ale finální vypracování neshoduje. Na dobových fotografiích z roku 1925 však dekor odpovídá současnému stavu a záznam o rekonstrukci nebo změně návrhu není znám.
Jednou z prvních veřejných zmínek o domu na Dukelské je z 6. 6. 1924, kdy se v časopise Rozhledy objevil inzerát továrny na knoflíky. Sklepy domu tedy zřejmě Richard Němec poskytl jako tovární sklady firmě Josefa Navrátila. Podle časopisu Rozhledy z roku 1931 bylo Richardu Němcovi zamítnuto zřídit sklepní byt, ve stejném roce bylo jisté paní Šimunkové povoleno zřídit výkladní skříně. Roku 1968 získala přízemí domu prodejna na klobouky, která iniciovala rekonstrukci tohoto prostoru a především přepracování vstupní části do prodejny a bytové části domu. Projektantem změn byl Miroslav Hofmann.
Roku 1994 jmenoval tehdejší majitel André Němec správcem domu JUDr. Ladislava Poláka. V době restitucí v Hradci Králové (od r. 1991) nastala, stejně jako u mnoha dalších objektů situace, kdy byli majitelé neschopni se o majetek starat, ať z důvodu finančního, nebo z důvodu emigrace. Stav nezájmu a pozvolného chátrání přetrvával až do r. 2001, kdy se Ladislav Polák rozhodl dům odkoupit. Díky tomu se začal rokem 2003 do té doby zanedbávaný dům postupně rekonstruovat. Přestože nebyl a není památkově chráněný, byla při novodobých úpravách snaha zachovat poničeným střechám, komínům, oknům, výkladním skříním i fasádě původní vzhled. I díky tomu je stále patrný jeho osobitý obloučkový design. V současné době plní činžovní dům svou původní funkci: činžovní dům s obchodem.
Kristýna Krejčová
Památková ochrana
Nejsou evidovány žádné způsoby ochrany.
