Sektor rodinných domů a vil v jižním cípu Pražského Předměstí obohatila v roce 1936 osobitá funkcionalistická stavba – vila úředníka Legiobanky v Hradci Králové Karla Cee, která na sebe díky svému kosmopolitnímu pojetí mířícímu ke špičce architektonického vývoje strhla oprávněnou pozornost. Investor projektem pověřil původem pražského architekta a výtvarníka Karla Horáka, jehož do Hradce Králové zavedla praxe v ateliéru architekta Václava Rejchla ml. (1931–1935). První projekt vily z roku 1934 stavební komise zamítla kvůli uplatnění rovné střechy; o rok později se jej ale přece podařilo prosadit pro protilehlou parcelu na rohu dnešní Seydlerovy a Sokolovské ulice.
Architektonicky „odvážná“ patrová stavba reprezentuje pozdní příklad architektury inspirované lodním (nautickým) tvaroslovím, o němž se vedla diskuze již ve dvacátých letech. Dům spočívá na nepravidelném, bohatě členěném půdorysu, ozvláštněném zaobleným nárožím směrem do zahrady. Hladkou bílou fasádu prolamuje nepravidelná kompozice oken různé velikosti a tvarů (vyzdvihněme pásová okna probíhající přes oblé nároží). Zvláštní akcent architekt podal na rozměrné kruhové okno nad hlavním vstupem do domu – ikonický stavební prvek nautické architektury. Vnímání stavby jako plavidla pak ještě umocnily pergoly, slunolamy a trubková zábradlí na střešní terase. Karel Horák se tak přihlásil k tzv. emocionální (též poetické) poloze evropského funkcionalismu, jež dbá na estetické a psychologické působení architektury a jež mu byla tak blízká snad i díky jeho výtvarnému založení (později se živil jako grafik, typograf, karikaturista a soukromý výtvarník).
Vnitřní dispozice odpovídala dobovým požadavkům na pohodlný soukromý život. Centrem se stalo přízemí se vstupní schodišťovou halou a na ni navazujícím obývacím pokojem a jídelnou. Soukromé pokoje architekt soustředil do patra, provozní zázemí (garáž, sklady) do suterénu. Součástí projektu bylo i veškeré vnitřní zařízení domu s několika důmyslnými technickými detaily jako např. broušenými vnitřními omítkami či litinovými radiátory s jedním kotlem umístěným v kuchyni.
Novostavbu vily, která se vymykala nejen sousedním, konzervativně laděným rodinným domům, ale i většině soukromé stavební produkce v Hradci, reflektoval místní týdeník Kraj Královéhradecký jako vzornou ukázku moderního, účelného bydlení, která vyhovuje požadavkům na hygienu, plné využití všech obestavených ploch, dostatečné prosvětlení a menší rozměry místností, které se tak dají úsporněji temperovat atd.
V současnosti se stavba nachází v dobrém, udržovaném stavu a zachovává si řadu autentických prvků v exteriéru i interiéru.
AW
Nejsou evidovány žádné způsoby ochrany.
- Jan Falta, Dům od architekta Horáka v Hradci Králové je vzdušnou a nadčasovou stavbou, Novinky.cz, dostupné online: https://www.novinky.cz/bydleni/tipy-a-trendy/444930-dum-od-architekta-horaka-v-hradci-kralove-je-vzdusnou-a-nadcasovou-stavbou.html (vyhledáno 20. 10. 2018)
- Jiří Fejgl, Neustoupil – a proto má funkcionalistická vila plochou střechu, HRADECKÝ.denik.cz, dostupné online: https://hradecky.denik.cz/zpravy_region/neustoupil-a-proto-ma-funkcionalisticka-vila-plochou-strechu-20140603.html (vyhledáno 20. 10. 2018)
-
K stavbě rodinných domů v Hradci Král. a okolí, Kraj Královéhradecký XXVII, 1936, č. 73, 31. 10., s. 6
-
Jan Falta, Rodinný dům pana Karla a Jaroslavy Cee na Pražském Předměstí u Hradce Králové, Dodatek k výroční zprávě Národního památkového ústavu v Pardubicích za rok 2003, Pardubice 2004, s. 13–34
-
Jan Fanta, Rodinný dům Karla a Jaroslavy Cee, in: Petr Ulrich (ed.), Slavné vily Královéhradeckého kraje, Praha 2008, s. 126–128
-
Jakub Potůček, Hradec Králové. Architektura a urbanismus 1895-2009, Hradec Králové 2009, s. 104
-
Pavel Panoch, Hradec Králové: Průvodce po architektonických památkách od středověku do současnosti, Havlíčkův Brod 2015, s. 262
-
Ladislav Zikmund-Lender, Struktura města v zeleni: Moderní architektura v Hradci Králové, Hradec Králové 2017, s. 177