Původní stavba elektrárny s dvěma turbínami byla vystavěna již v letech 1917 ‒ 1922 a byla v soukromém vlastnictví mlynáře Voženílka s rodinou, součástí byly obytné prostory pro rodinu majitele. Mimo jiné měla rodina stejnojmennou firmu, jednalo se o systém zemědělských závodů. Energii elektrárna dodávala také do okolních východočeských elektráren. Vlivem přírodní katastrofy, celkově nedostatečného zabezpečení a konstruktivních chyb ve stavbě však došlo dne 10.dubna 1932 ke zřícení a následnému strhnutí stavby. Při této havárii došlo k narušení nejen samotné elektrárny a k přerušení dodávek, ale také ke zničení obytných prostor, krajní pilíř pravého jezového pole, koryto přivaděče a odpadu elektrárny a také část mostu.
Nová elektrárna včetně mostu a jezu, který byl zpracovaný Ředitelstvím pro stavbu vodních cest na trati Hradec Králové ‒ Předměřice, měla být vybudována během následujícího roku, nicméně především spory kolem otázek náhrady škody a nesrovnalosti kolem nové výstavby se vlekly řadu dalších let, a tak byl projekt nové elektrárny realizován až v roce 1939. Výstavba započala v roce 1940, V roce 1943 následovalo několikaleté přerušení výstavby kvůli válečné situaci. Finální stavba byla dokončena v roce 1952. Za realizací nové stavby stála pražská firma Kindl. Narozdíl od umístění původní stavby došlo k posunu nové stavby o zhruba padesát metrů po směru toku, aby předešla podobným situacím a byla konstrukčně lépe zvládnutá. Od roku 1953 je v provozu a v roce 1961 byla stavba doplněna ještě o výstavbu ochranné hráze proti povodním.
Jedná se o funkcionalistickou stavbu, která vychází ze zásad Le Corbusiera. Uplatňovala pásová okna, volný půdorys, volné průčelí a železobeton. Upřednostněna byla funkčnost budovy před estetickou dekorací exteriéru. Budova je nápaditě rozčleněná blokovými okny, která se skládají z pevných tabulových a otvíracích výplní ve dvou řadách s širokými parapety a výklenky. Budova má hladkou béžovou fasádou.
Elektrárna stojí na pravé straně jezu. Jez je pohyblivý a složený ze dvou polí. Funkční výška jezu je 4,08 m. Obsahuje Kaplanovu turbínu, která je výrobkem Spojených brněnských strojíren a sléváren. V objektu se nachází i obytné prostory, konkrétně dvě bytové jednotky a kancelář pro obsluhu, a také dílna a sklad.
V současné době spadá část stavby, a sice jez, opevnění v nadjezí a levý bok v podjezí, do správy povodí Labe, zatímco stavba elektrárny spadá pod vlastnictví Hydročez a.s. a most pod SÚS Hradec Králové.
Za stavbou stojí opravdu zajímavý historický příběh obsahující zhroucení staré budovy a výstavby nové elektrárny s mostem a jezem, stejně tak zajímavé jsou soudní spory ohledně viny či neviny zhroucení. Současná podoba a funkčnost se osvědčila a svůj chod i soudobou podobu si stavba dochovává dodnes. Lze říci, že elektrárna je současně citlivě zakomponovaná do krajiny.
Barbora Kašubová, Martina Valchářová, Tomáš Lorenc
