Mistr Jan Hus má v Hradci Králové a jeho bezprostředním okolí hned šest svých pomníků, a to sochu před Evangelickým kostelem od sochaře Františka Fabiánka na adrese Nezvalova 529 a její pozdější autorskou repliku, v Sukových sadech (tehdejší Fialovy sady). Dalším je nadživotní pomník vytesaný do pískovce osazený v Plotištích nad Labem.
Dne 9. července roku 1933 se uskutečnila schůze Sboru pro postavení pomníku Mistra Jana Husa v Plotištích nad Labem. Na schůzi se setkali zástupci tehdejších pokrokových spolků a politických stran, jednali o podobě pomníku a také o jeho umístění. Další schůze se konala 6. srpna téhož roku, kde byly zastoupeny: místní osvětová komise, Církev československá, TJ Sokol, Volná myšlenka, Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu, Československá sociální demokracie, Československá strana národně socialistická a také Československá živnostensko-obchodnická strana středostavovská. Předsedou se stal Antonín Strumhaus, místopředsedou Bohumil Souček, jednatelem František Pišl a pokladníkem František Hroch.
Následně bylo zahájeno shánění financí k vlastnímu provedení pomníku. Uskutečnilo se několik sbírek a z mnoha akcí tamních spolků byl odváděn výtěžek do stavebního fondu pomníku. Pro umístění pomníku byla vybrána část obecního pozemku za cvičištěm, jednalo se neudržované místo, kde se často zdržovali kočovné společnosti nebo se zde pásly husy a kozy. Dne 25. října 1933 se rada starších Církve československé v Plotištích nad Labem usnesla na tom, aby peníze z fondu pro postavení Husova pomníku byly předány Sboru pro postavení Husova pomníku. Tak vznikl počáteční kapitál činící 3 406 Kč. V roce 1934 byla na místo budoucího pomníku dovezena zemina, poté došlo k zorání půdy a vyrovnání terénu i následnému oplocení.
Slavnost položení základního kamene pomníku se konala jako druhá část Husových oslav dne 14. července roku 1934, během které byla sehrána divadelní hra „M. Jan Hus před koncilem“ a uspořádán průvod, který představoval Husovu cestu na hranici. Při kladení základního kamene výrazně pomáhal pěvecký sbor místní pobočky organizace Volná myšlenka. Slavnostním řečníkem se stal poslanec Jaroslav Hynek z Cerekvice u Hořic nad Bystřicí.
Dne 11. srpna roku 1935 bylo sehráno divadelní představení „Libuňský jemnostpán“ u Masarykovy obecné školy. Divadelní režie se ujal jednatel Sboru pro postavení Husova pomníku František Pišl. Čistá suma z přestavení vynesla 1 822,80 Kč, čímž bylo navýšeno jmění spolku tak, že mohlo dojít k vypsání soutěže na návrh pomníku. O Vánocích téhož roku byly vystaveny všechny došlé návrhy. Vítězným se stal návrh akademického sochaře Rudolfa Semráda.
V pískovcovém pomníku je zachycena postava Mistra Jana Husa jako klidná, hrdá a hubená se vztyčenou hlavou a v dlouhém splývavém rouchu. V levé ruce drží knihu a pravou má položenou na srdci. Kvádrový podstavec nese nápis: „Pravda vítězí!“. Socha byla přepracována v pojetí Husova obličeje, protože podle původního návrhu byl Jan Hus bez vousů a mladického vzezření.
Slavnostní odhalení pomníku bylo součástí oslav výročí upálení Mistra Jana Husa, které byly pořádány ve dnech 5. a 6. července roku 1936 pod dohledem obecního zastupitelstva Sborem pro postavení Husova pomníku v Plotištích. Dne 5. července večer se konal sraz účastníků průvodu u Švehlovy lípy před domem čp. 289, odkud započal lampionový průvod s hudbou na hřiště za Masarykovou obecnou školou. Po slavnostním projevu učitele Bohuslava Semráda z místní měšťanky a dvou písní smíšeného sboru místního sdružení Volné myšlenky byla symbolicky zapálena hranice, jejíž pálení bylo uzavřeno písní „Hranice vzplála“, načež byla sehrána u Sokola hra Hanse Scharlinga „Mistr Jan Hus“ v režii Jana Vyšanského. Druhého dne, tedy 6. července, se dopoledne konal průvod náboženských obcí Církve československé od Švehlovy lípy na hřiště u Masarykovy obecné školy, kde se následně uskutečnily bohoslužby, při kterých promluvil kutnohorský farář Ferdinand Tichý. Pomník byl odhalen ve dvě hodiny odpoledne a předán do obecní ochrany a správy. Následoval projev starosty obce Josefa Šimáka a vlastní odhalení bylo ukončeno státní hymnou.
Do kamene pomníku byla vložena prsť z Husince od Husova rodného domu a z bojiště u Lipan a pamětní spis. Sbor v té době disponoval částkou 33 163,10 Kč, ze které vydal 10 500 Kč na sochu a kamenické práce. Zbytek byl využit na související výdeje a náklady na různé slavnosti. Jen úprava prostoru (park, travní osivo, zemina, cement, písek, vápno, dvoje schody, stromky, práce nádenická, prkna, železný plot atd.) stála zhruba 11 000 Kč. Po zaplacení všech účtů zbylo v pokladně 1 000 Kč, ty byly upsány na půjčku obrany státu a odevzdány obci. Sbor se oficiálně rozešel dne 9. července 1936 a závěrem bylo pověřeno užší předsednictvo přizděním základního kamene do mohyly pomníku.
V roce 2014 byl podle pomníku pojmenován park, který se nachází okolo pomníku, dostal tak název Park Mistra Jana Husa.
JFB
Památková ochrana
Nejsou evidovány žádné způsoby památkové ochrany.
