První světová válka se do života obyvatel obce Svinary zapsala velmi intenzivně. Povoláno bylo přes padesát mužů a čtrnáct z nich ve válce zahynulo. Po vzniku první Československé republiky se začalo diskutovat o vystavění památníku válečným obětem. Po mnoha shromážděních obecního zastupitelstva byl zvolen komitét pro realizaci pomníku. Komitét sestával celkem ze čtyř členů, a to z předsedy a obecního starosty Josefa Medka, pokladníka Václava Mencla, dále Václava Konečného a Josefa Tomka.
Komitét následně hledal vhodné místo pro pomník. Vybrán byl pozemek manželů Škarytkových vedle čp. 39. Na dalším obecním zasedání se hovořilo o představách o pomníku, konkrétně o tom, co tamější obyvatelé chtěli pomníku vdechnout － šlo o ideál svobodné republiky, touhu po svobodě, ale zároveň i smutek po svých padlých mužích a synech a současně vyzdvihnout jejich sílu a hrdinství. Komitét oslovil věhlasného královéhradeckého sochaře Josefa Václava Škodu, který s návrhem souhlasil.
Škoda pomník navrhl jako postavu francouzského legionáře na stráži na mohutném soklu, hledícího do budoucnosti a opírajícího se o husitskou pavézu s nápisem v gotickém řezu: „Na přední stráži statečně vždy, věrný Čechu, stůj.“ Na přední straně podstavce se nachází československý státní znak s dvouocasým lvem a po stranách jsou umístěna jména padlých z 1. světové války: „Fišer Josef, Fišer Václav, Kubín Alois, Kubín Karel, Kupka Josef, Mencl František, Novotný Alois, Rufr Václav, Slezák Josef, Smotlacha Václav, Střemcha Jan, Šrámek Jaroslav, Veverka Josef a Novotný Josef.“ Zadní část pomníku nese text: „Našim padlým 1914 ‒ 1918 věnují jejich spoluobčané. Zhotovil V. Škoda, sochař. V Hradci Králové 20. 5. 1921.“
Pomník byl slavnostně odhalen dne 29. května roku 1921. Slavnost byla zahájena velkým průvodem, po kterém měl proslov tehdejší starosta obce. Následně byla na řadě báseň „Tatíček nejde“, kterou přednesl jeden ze sirotků. Poté promluvil nadporučík Oto Bartl, osvětový referent 4. pěší divize z Hradce Králové. Slavnost byla zakončena koncertem na zahradě Jana Nováka z domu čp. 19. Uspořádal ho František Bastl z Třebechovic pod Orebem.
Na realizaci pomníku i jeho slavnostní odhalení byly uspořádány dvě dobrovolné sbírky, ty vynesly 1 576 Kč a 522 Kč. K těmto dvěma částkám byla z obecní pokladny přidána suma 1 000 Kč a také výtěžek ze slavnostního odhalování spojený s dalšími drobnými výdělky ve výši 7 568, 90 Kč.
Na rozhodnutí obecního zastupitelstva ze dne 25. května roku 1935, byl pomník opatřen železným polychromovaným plotem ve státních barvách, s brankou se státním znakem a datací 1914 – 1918. Ten byl proveden firmou J. Černý z Třebechovic pod Orebem.
Během nacistické okupace Československa byl pomník připraven o všechny státní symboly. To však tehdejším německým pohlavárům nestačilo, čímž bylo rozhodnuto o jeho odstranění. Pomník naštěstí nebyl zničen, ale zakopán do země, aby byl schován na dobu, která mu bude příslušná. Tomu se tak stalo dne 28. června roku 1945, kdy se konala slavnost znovuodhalení, při které byli se slávou oficiálně přivítáni zdejší osvobození vězni z koncentračních táborů, kterými byli: podplukovník Bohumil Jan Šrámek, jednatel okresní hasičské jednoty Josef Janeba a místní občan židovského původu Emil Hamáček. Následně byla přidána do přední části pomníku deska s nápisem: „1939 ‒ 1945, František Heyduk Pplk. Bohumil Šrámek.“
V roce 2012 byl památník restaurován MgA. Josefem Faltusem.
JFB
Památková ochrana
Nejsou evidovány žádné způsoby památkové ochrany.
