S koncem první světové války se začalo v Pouchově uvažovat o vyhotovení a osazení pomníku padlým vojákům, které však přerušil pád monarchie a vznik samostatné Československé republiky, tudíž se řešení pomníku posunulo.
Obecní zastupitelstvo Pouchova v čele se starostou Václavem Hronešem a zastupiteli Františkem Pickou, Adolfem Čepkem a Karlem Hilsem, se sešlo dne 11. září roku 1921 a zvolilo komitét, jenž měl řešit zřízení onoho pomníku. Členy se stali bývalí legionáři: František Jaroš, Antonín Holub, Josef Matějka a Václav Hodek. Hlavním úkolem komitétu bylo získání finančních prostředků za účelem realizace pomníku.
Následně byla v obci vyhlášena sbírka, do níž obyvatelé Pouchova přispěli celkem 1 837 Kč. K této částce bylo z fondu ve prospěch rodin mobilizovaných přidáno 99,32 Kč a dále také 150 Kč, ty byly původně zamýšleny na zřízení dětské opatrovny. Samo obecní zastupitelstvo darovalo 40% z financí původně určené zábavám.
Dne 5. března roku 1922 se komitét usnesl jednat společně s Antonínem Müllerem, který se stal novým majitelem sochařského závodu Karla Hilského. Sochařský závod měl pomník padlým vojákům v 1. světové válce vyhotovit za 9 000 Kč. Proti tomu se ohradili členové pouchovského Sokola, ti vyžadovali oslovit více sochařů, jejichž návrhy pomníku by se následně vystavily a hlasováním by byl vybrán jeden, jenž by se všem zamlouval. Zastupitelstvo obce a komitét se nakonec na tomto postupu společně domluvili.
Celkem byly předloženy tři návrhy, a to od Josefa Václava Škody, Karla Hilse a Antonína Müllera, k jejichž posouzení byl přizván architekt Oldřich Liska a učitel Hugo Pávek, který působil na hradecké zámečnické škole. Oba se shodli na návrhu akademického sochaře Josefa Václava Škody. Jablkem sváru se stala již dříve uzavřená smlouva mezi obcí Pouchov a majitelem sochařského závodu Antonínem Müllerem, který se měl dohodnout na postupu realizace pomníku s Josefem Václavem Škodou. K dohodě však nedošlo a Antonín Müller
od smlouvy odstoupil.
od smlouvy odstoupil.
Komitét se následně usnesl, že pomník bude realizován následující rok. Zhotovení pomníku bylo na základě vyzvané soutěže zadáno rodákovi z České Skalice, Josefovi Václavu Škodovi, za 10 000 Kč. Pomník sestává ze sochy mladé dívky, již Škoda oděl do splývavých šatů s krátkými rukávy. Dívka sedí na podstavci, který provedl stavební úředník Václav Bouček. Na podstavci se nachází nápis: „Nevrátili se, mrtvi jsou; 1914 – 1918“. Na zadní části pomníku byla vytesána jména padlých vojáků: „Antoš Jos., Brož Jos., Doležal Ant., Doležal Al., Demczuk J., Ešner V., Fejtek Jos., Hajna Lud., Havránek J., Hacker Rud., Havelka J., Hebelka V., Hloušek Jos., Jaroš Jan, Kareš Jos, Klamt Jos., Kotland Jan, Králík Jos., Neuman Jos., Novák Jar., Pultar Ant., Pavel Jos., Šidlichovský Kar., Tylš Vil., Šklubal Fr., Tomeš Jos., Veith Jos., Vognar Jarosl., Vognar Svatopl., Volák Jos., Vintera Jos., Vosmík K., Kubec Jos., Vojtěc Fr Legionář.“ Okolí pomníku bylo osázeno květinami místním zahradníkem Janem Vognarem.
Na své místo byl pomník osazen dne 15. června 1923 a ke slavnostnímu odhalení došlo o dva dny později, dne 17. června roku 1923. Slavnost zahájil tehdejší starosta Pouchova Václav Hroneš, po něm se ujal slavnostního projevu Josef Jahoda, osvětový referent pěší divize č. 4 z Hradce Králové. Po skončení druhé světové války bylo na zadní část pomníku dotesáno: „1938 – 1945; Janeba Jos., Vokál Ad., Satranský Jos., Kopič Václav, Kopič Jan, Uhlíř Jarosl., Němec Mir. Čejková Květa, Bareš Vlast., Vokolek Zd.“
Pomník byl kompletně zrestaurován na náklady obce v roce 2004.
JFB
Památková ochrana
Nejsou evidovány žádné způsoby památkové ochrany.