Vila pro rodinu právníka Dr. Jana Kavalíra byla postavena na pozemku u hlavní cesty podél návrší novohradeckého pahorku, avšak samotná stavba je od ní zasunuta hlouběji do útrob zahrady. Vila je okázalou stavbou, která na sebe ze zahrady upozorňuje výraznou vertikalitou, podobně jako třeba anglicizující přestavba vily pro hosty Jana Kotěry v Bechyni z let 1902 – 1903. I novohradecká vila zaujme v podkrovní části hrázděním, typickým pro severskou architekturu, nebo kónickou linií pilíře, který byl v této době typický pro anglický reformovaný dům. Václav Rejchl st. se v této době seznamoval s principy moderního domu. Komplikované řešení polovalbové střechy s věžičkou však připomíná Rejchlův starší návrh loveckého a střeleckého pavilonu na Hospodářské a národopisné výstavě v Hradci Králové z roku 1894. Vnitřní dispozice určuje vnější podobu stavby – exteriér Rejchl přestal podřizovat jakýmkoli pravidlům symetrie či jiného formálního řádu. Obytné místnosti byly osvětleny velkými okny, v patře se nacházely menší ložnice. Rejchl dospěl k podobnému, částečně modernímu, částečně tradičnímu pojetí vily, jako stavitel Jaroslav Pažout v případě vily manželů Pažoutových v centru města. Obě stavby mají společné uplatnění kyklopského zdiva v podezdívce, avšak Pažoutova vila nevyužívá neomítané režné zdivo.
„Poměr vily k zahradě je zásadně asi takový, že je zahrada pokračováním domu. […] Dobrý půdorys vily má činiti dojem samozřejmého, nenuceného obrazce, na výsost jednoduchého a přece bez prázdnot a děr, bez mrtvých koutů; každý výstupek a okosený roh, každý otvor ve fasádě musí býti odůvodněn […] harmonií, která majíc těžiště v samotné harmonii denního života je daleka pouhých dekorativních hříček a hluchých efektů,“ psal Zdeněk Wirth, který měl blízko ke Kotěrově škole a který propagoval reformní hnutí za moderní bydlení. Tyto principy musely být dobře známé i Václavu Rejchlovi st. a poprvé je uplatnil na venkovské vile na Novém Hradci.
LZL
Nejsou evidovány žádné způsoby ochrany.
