Projekt na výstavbu dvojdomků pro německé dělníky na Slezském Předměstí byl schválen dne 15. června 1940 starostou Pilnáčkem. Stavba jedenácti dvojdomků (500 až 510; jejich čísla popisná byla rozdělena až později, každé čp. tedy reprezentuje dvě obytné jednotky) probíhala od 26. června 1940 do 30. prosince 1940. Domky měly dvě části: hlavní patrovou, zastřešenou sedlovou střechou a zadní přízemní užitkovou, v níž se nacházela prádelna, dřevník a kurník/chlívek.
Hlavní část domu byla částečně podsklepená, měla jednu sklepní místnost. Přízemí obsahovalo samostatnou předsíň, odkud se vstupovalo do obytné kuchyně a ložnice rodičů a odděleně na schodiště do prvního patra. V patře byla jedna místnost, kde bylo v projektu naznačeno vybavení: tři jednolůžkové postele, skříň a pracovní stůl se dvěma židlemi. V prostoru, který byl nižší díky sklonu střechy, se nacházela půda.
Podle protokolu obecního úřadu z 28. ledna 1941 se jednalo o „rodinné domky, obsahující dva byty, určené pro německé příslušníky (německé dělníky).“ Podle vyúčtování stavebních nákladů Ministerstvu vnitra z 21. dubna 1942 byly stavební náklady na jeden domek 50 tisíc korun. O projekt domků se postaral František Dus, architekt Agrární záložny a následný zaměstnanec městské technické kanceláře.
Na výstavbu dvojdomků navázala výstavba pěti dvojdomků čp. 511 – 515 pro zaměstnance Škodových závodů a. s. Jejich stavba probíhala od 25. července 1940 do 15. února 1941 v dnešní ulici Jánošíkově, dva domky ve východní frontě před ulicí Markovickou, a tři domky v západní frontě za ulicí Markovickou. Dispozice se mírně lišila: sklep byl větší, rozkládal se pod celým provozním traktem, domky měly společnou automatickou pumpu vody, v provozním přízemním traktu byla místo prádelny umístěna koupelna, místo dřevníku prádelna a místo chlívku/kurníku sklad. Trochu odlišná byla i dispozice obytného podkroví: místo dětského pokoje pro tři potomky směřujícím do dvora byla umístěna větší místnost do středu rozlohy domku a po jeho stranách byly dvě menší půdičky. Projekt je zjevně upravený Dusův projekt, pod nímž je podepsaný architekt Bešta, který byl patrně zaměstnancem stavitelské divize Škodových závodů.
LZL
Památková ochrana
Nejsou evidovány žádné způsoby ochrany.