Obytný soubor Labská Kotlina II v jihozápadní části města patří mezi nejkvalitnější královéhradecká panelová sídliště. Jedinečnost jeho architektonického a urbanistického řešení stvrdila i státní cena na přehlídce architektonických prací z let 1972 – 1973, kterou si jako jeho hlavní projektant odnesl královéhradecký architekt Břetislav Petránek. Soubor s ním připravovali spolupracovníci ze Stavoprojektu Hradec Králové Václav Rohlíček, Karel Schmied, Jaroslav Páv, Jan Rejchl, Jan Zídka ad.
Myšlenka zastavět zbylé okrajové pozemky Labské II sídlištěm vznikla v padesátých letech. Již v před rokem 1956 na projektu zastavění pracoval pražský architekt František Čermák, který se paralelně věnoval i studii nedaleké obytné čtvrti u soutoku Labe a Orlice. Podrobný územní plán Břetislava Petránka a Václava Rohlíčka z roku 1959 navrhoval „(...) zastavění spíše nízké, jen na předmostí bylo lokální centrum s desetipodlažní dominantou a na nábřeží několik osmipodlažních obytných domů.“ Celková kapacita počítala s 1360 byty. V realizované podobě se počet bytů vyšplhal téměř na dvojnásobek, díky velkým rozestupům, rozmanitosti domovních typů a jejich promyšlené skladbě organizované do dvou okrsků s kompletním občanským vybavením však soubor působí přehledně a vyniká prostorovými kvalitami. Uplatnění zde našlo devět typů bytových domů konstrukčního systému HK nebo T 06 B, jejichž spojujícím prvkem se stal drobný detail fasády – nízký podélný výřez na betonových poprsnicích balkónů.
Nejexponovanější část sídliště lemující II. městský okruh je v pravidelném rytmu zastavěna osmi výškovými domy, v nichž rezonují prvky brutalistní architektury (kónické betonové piloty v parteru domů). V rámci této skupiny vyzvdihněme dva pavlačové domy na jižním okraji, které soustředí netradiční mezonetové byty. Jako pavlačové byly řešeny také dlouhé třináctipodlažní deskové domy při jižní části Jungmannovy ulice. Jejich protějšek zde tvoří tři sedmnáctipodlažní mrakodrapy, do té doby nejvyšší stavby ve městě, označované v místním tisku jako „experimenty“. Sídliště dále soustředilo i výrazně menší a nižší budovy,
např. čtyřpodlažní bodové domy, patrové objekty občanské vybavenosti či základní
a mateřské školy. Soubor díky tomu plynuleji navázal na stávající vilovou zástavbu ve čtvrti Farářství. V severozápadní okrajové části území při ulici Foerstrova vznikla také poliklinika, jejíž fasádu původně zdobila mozaika od Jaroslava Kábrta, a počítalo se zde i s kulturním domem, který nakonec nebyl realizován.
a mateřské školy. Soubor díky tomu plynuleji navázal na stávající vilovou zástavbu ve čtvrti Farářství. V severozápadní okrajové části území při ulici Foerstrova vznikla také poliklinika, jejíž fasádu původně zdobila mozaika od Jaroslava Kábrta, a počítalo se zde i s kulturním domem, který nakonec nebyl realizován.
Příjemným odpočinkovým místem se stalo parkově upravené prostranství v centru druhého okrsku s rozměrným brouzdalištěm (později nahrazeno novým). Před obchodním domem Jiřina v jeho sousedství se původně nacházela bronzová plastika Volavky od Jany Moravcové, která však byla v roce 2015 odstraněna. Stejný osud potkal také bronzovou sochu dívky od Ladislava Zemánka před velkoprodejnou prvního okrsku V Lipkách. Druhá Zemánkova socha dívky – v areálu základní školy Bezručova – se ale dochovala.
AW
Památková ochrana
Nejsou evidovány žádné způsoby ochrany.