Hrob padlých Rudoarmějců

Dne 9. května 1955 byla u příležitosti desátého výročí Osvobození odhalena pomníková stéla s hrobem šesti padlých vojáků Rudé armády, kteří padli v okolí Hradce Králové krátce před koncem druhé světové války. Pomník s hrobem byl osazen po straně přístupové cesty na kuklenský hřbitov. Autorem pomníku je místní sochař Vladimír Mertlík (1911—1985). U příležitosti desátého výročí Osvobození bylo šest těl padlých Rudoarmějců exhumováno a byli pohřbeni ve společném hrobě v Kuklenách. Historička umění Martina Vítková na základě dobového textu v novinách Nové Hradecko o jejich totožnosti uvádí následující: „Tři muži zemřeli hladem a vysílením při pochodu smrti v únoru. Dva byli v Plačicích zajati, při útěku postřeleni a pohřbeni zaživa. Poslední zemřel 1. června nešťastnou náhodou. Známe jen čtyři jména ze šesti: Alexej Ivanov, Nikolaj Mejsov, Gavril Barsov a Sergej N. Barišnikov.“ Jak doplňuje článek v novinách Nové Hradecko z roku 1980, Ivanov zemřel při pochodu smrti 28. února 1945, Mejsov a Barsov při útěku z pochodu smrti 2. března, dva neznámí zajatci při pochodu smrti dne 25. února v Kuklenách a Barišnikov náhodou zastřelen dne 1. června 1945.

 

Zatímco tradičním kompozičním schématem pomníku padlých Rudoarmějců byla figurální socha vojáka, jako tomu bylo v případě pardubického pomníku od Josefa Malejovského, Mertlík pojal pomník jako hrob tvořený trojdílnou stélou na podstavci – ostatky vojáků jsou zde skutečně uloženy. V dolní části stély je bronzový reliéf sehnuté dívky přinášející smuteční věnec, v prostřední kónické části je reliéf symbolu komunistické strany a text „Skláníme se před památkou padlých hrdinů Rudé armády 1945“, a horní část tvoří reliéfní pěticípá hvězda. Jak uvádí historička umění Lucie Rychnovská, „pomník v sobě spojuje předválečnou funerální ikonografii s tradiční socialistickou symbolikou.“

 

Reliéf oplakávající dívky je v případě pomníků padlých Rudoarmějců u nás nezvyklý. Motiv oplakávající dívky je velmi častý v pomnících padlých první světové války. Velmi často se jednalo o architekturu se sochou či plastikou vojáka Rudé armády, jako je třeba pomník v nedaleké Praskačce (socha z pískovce), v Mimoni, ve Žluticích, v Chabařovicích, v Praze na Olšanských hřbitovech, v Brně na Moravském nám., v Adamově a jinde (kovové plastiky). Dalším typem byly abstraktní stély, často doplněné nebo přímo tvořené pěticípou hvězdou, jako je pyramidální pomník v Brně Králově Poli, pomníky v Sobotce, v Poříčí nad Sázavou, nezvyklý pomník ve Vrčeni na Plzeňsku tvořený několika hranoly s motivem pravoslavného kříže a pěticípou hvězdou na vrchu či pomníky v Holasicích, v Lanškrouně ad. Královéhradecký pomník se svým pojetím hlásí k tradičnímu pojetí pomníku padlým, kde od 19. století bylo akcentováno utrpení pozůstalých, dívek či matek, nebo oplakávání padlého přeživším vojákem – druhem.

 

Nejednalo se o první pomník Rudoarmějcům na území města. Na pouchovském hřbitově byl hned v roce 1948 odhalen pomník Rudoarmějcům od sochaře Kulhavého, který má podobu pravidelné hranolové stély s rozšířenou horní částí a s komunistickou pěticípou hvězdou navrchu. Pomníky padlým vojákům Rudé armády byly odhaleny i později. Jeden byl odhalen na malšovickém lesním hřbitově dne 5. listopadu 1972 a má formu neopracované kónické kamenné stély s rudou hvězdou. 

 

LZL