Na výstavbu dvoupatrového obecního domu pro obec Pražské Předměstí vypsal dne 23. června 1923 úřad soutěž s uzávěrkou 1. září 1923. Do soutěže přišly nabídky od stavitelů Josefa Novotného, Františka Kándla a Jana Kříže, Františka Polesného, Josefa Mudry, Václava Rejchla ml. a společnosti Hypius, Pluhovský, Sedlák. Josef Mudra navrhl stavbu s nepřekročitelným rozpočtem 469.264 korun. Na svém jednání komise ve složení starosty Josefa Kotka, místostarosty Františka Cihly a dvou radních rozhodla, že projekt bude svěřen Mudrovi, jehož cenová nabídka byla nejnižší, ale jen o 760 korun nižší, než nabídka Václava Rechla ml.
Program budovy byl stanoven soutěžními podmínkami: „V podzemí sklepy, jsa úplně podsklepen, v přízemí dva byty, z nichž první o jedné kuchyni a jednom pokoji, druhý o jedné kuchyni a třech pokojích, vždy s náležitým příslušenstvím. První a druhé patro má shodné rozdělení a obsahuje taktéž dva byty, jeden každý úplně oddělený se samostatným příslušenstvím a obsahující jednu kuchyň a tři pokoje. Ve třetím patře jsou dva byty o jedné kuchyni a jednom pokoji. […] Dům opatřen bude kanalizací, vodovodem a elektrickým osvětlením. […] Fasáda bude z reformní omítky, barevná a vyhovující dnešnímu vkusu.“ Přízemní a dva podkrovní jednopokojové byty neměly koupelnu, ale všechny třípokojové byty ano, navíc měly ještě vedle kuchyně pokojíky pro služky. V suterénu bylo osm sklepních prostor, čerpadlo a prádelna se sušárnou a toaletou.
Fasádu do ulice pojal Josef Mudra velkoryse. Členilo ji deset okenních os, dvě krajní tvořila velká třídílná okna, osm prostředních úzká okna dvoudílná. Přízemí a první patro dělila dvojice profilovaných říms, stejně jako první a druhé patro v šířce osmi prostředních oken jedna profilovaná římsa. Poprsně osmi prostředních oken v prvním patře byly vyplněny osmi dekorativními poli s pásovým ornamentem, poprsně osmi prostředních oken v druhém patře kruhovými ornamenty. Osm prostředních oken v přízemí, prvním i druhém patře oddělovaly zdvojené lizénové rámce. Krov byl původně prolomen čtyřmi obloučkovými střešními okny, která byla později nahrazena většími obdélnými vikýři. Komplikovanou výzdobu fasády, kterou tvořily římsy, lizény a dekorativní vlysy, zdůrazňovala kontrastní barevnost.
Ve dvoře se patrně nacházela sídla několika obecních institucí, jako byl hasičský sbor, obecní knihovna a obecní šatlava, protože Josef Mudra o projektu referuje jako o „obecním domě s úřadovnami, hasičskou zbrojnicí a s obecní knihovnou.“ Objekt čp. 486 tak byl krátce mezi lety 1924‒1926 sídlem obce, přestože v samotném domě byly jen byty. Tyto provizorní prostory však patrně záhy přestaly stačit, protože v těsném sousedství byla vystavěna nová budova radnice.
LZL
Památková ochrana
Nejsou evidovány žádné způsoby ochrany.
Prameny a další zdroje
- Státní okresní archiv v Hradci Králové, Archiv města Pražské Předměstí, fond archiv obecního úřadu, inv. č. 167