Labská kotlina

Uvažování Josefa Gočára o tom, jak by mělo být zastavěno území mezi jeho komplexem obecných a měšťanských škol a Střeleckou ulicí, se během šesti let, kdy se Gočár intenzivně zabýval urbanismem města, celkem dramaticky vyvíjelo.  

V soutěžním projektu na regulaci Ulrichova náměstí a přilehlé Labské kotliny z roku 1925 Gočár plánoval území ohraničené dnešními ulicemi V Lipkách, Střelecká, základní školou Zálabí a břehem Labe (v té době zde bylo ještě plánováno umělé rameno pro potřeby nerealizovaného přístavu) zastavět samostatně stojícími vilami a sportovním stadionem. Vil tu mělo stát celkem osm na parcelách ve dvou uličních blocích a směrem ke Střelecké ulici mělo vzniknout sportoviště s běžeckou dráhou, vstupním stavbou a dvěma tribunami. V cípu území směrem k soutoku Labe a Orlice měly vzniknout ještě dvě menší stavby podélného půdorysu, jejichž účel nebyl zřejmý.  

Krátce po tomto prvotním návrhu, kdy se město rozhodlo sportoviště v této lokalitě nebudovat, svůj pohled Gočár změnil a chtěl, aby zde stály nízké řadové domky v celcích po třech, maximálně po čtyřech. Řadových domků zde mělo být postaveno přes padesát (oproti původně osmi plánovaným vilám). Podél ulice Střelecké měly vzniknout ještě dvě samostatně stojící vily. Někdy mezi lety 1926 a 1928 se Gočárovo uvažování znovu změnilo a začal zde plánovat činžovní domy. Změnil také představu o uliční síti – do této doby měly být řady domů příčné vůči toku Labe, od roku 1928 začal plánovat řady domů spíše souběžně s tokem Labe.

V regulačním plánu města z 10. června 1928 Gočár počítal s tím, že Labská kotlina bude zastavěna následovně: podélně povede středové prostranství se dvěma symetrickými trávníky zakončenými obloukem a podél tohoto prostranství se rozvinou čtyři zcela uzavřené bloky činžovních domů. Směrem k nábřeží Labe pak měly být ještě dva polootevřené bloky v nepravidelném tvaru písmene "U". Této koncepce se Gočár držel nejdéle, mezi lety 1928 až 1931. 

V posledním urbanistickém návrhu velkého Hradce Králové, který je datovaný 18. dubnem 1931 a který Josef Gočár převzal od Vladimíra Zákrejse bez jeho vědomí, počítal v oblasti Labské kotliny s řádkovou zástavbou. Podlouhlé deskové objekty byly přeťaty jednou příčnou ulicí. Směrem ke školám byly podélné objekty čtyři, směrem ke Střelecké ulici bylo podélných objektů pět. V cípu u plánovaného mostu u soutoku byl jeden nepravidelný, zalomený objekt, který v Gočárových plánech většinou znamenal školu či úřad.

Na poslední Gočárovo pojetí tohoto prostoru navázali po druhé světové válce Josef Havlíček, Gočárův žák a někdejší zaměstnanec, a František Bartoš při plánování dvouletkového sídliště, kdy zde naplánovali činžovní domy v řádkové zástavbě bez jakéhokoli viditelného středu. 

LZL