YMCA

Organizace YMCA (Youth Men’s Christian Association) vznikla ve Spojených státech amerických v roce 1844 jako síť sportovišť a ubytoven. Idea sítě výchovných, sportovních a ubytovacích institucí, které kultivují ducha i tělo mladé generace, byla v Československu rozšířena po založení státu díky T. G. Masarykovi, jeho dceři Alici či staviteli Václavu Marii Havlovi. Oficiálně byla založena na ustavujícím sjezdu dne 21. dubna 1921, přestože některé místní organizace fungovaly již od roku 1919. Jako první byla realizována budova YMCA v Bratislavě od architektů Jiřího Grossmanna a Aloise Balána, následně začalo být plánováno sídlo v Praze v ulici Na Poříčí od architekta Eduarda Hniličky, které bylo realizováno v letech 1925–1928. Na území dnešní České republiky byl jako jeden z prvních realizován palác YMCA v Českých Budějovicích, který byl dokončen v roce 1920, avšak hned v roce 1923 byl zničen požárem. Královéhradecká budova je jednou z prvních dokončených a dochovaných sídel YMCA na území dnešní České republiky. 

Plány se dochovaly ve dvou variantách – první a definitivní. První verze půdorysů je datována listopadem 1923, definitivní verze není datována, vznikla patrně někdy v následujících měsících. Povolení ke stavbě je datováno 14. listopadem 1923. Stavba začala probíhat okamžitě a trvala do 30. dubna 1925.

Rohová stavba má půdorys opačného písmene L. Hlavní trakt do dnešní ulice Gočárovy obsahoval v suterénu jídelnu a kuchyni, v přízemí čítárnu s knihovnou, v prvním, druhém a třetím patře jedno a dvoulůžkové pokoje se společnou umývárnou (v definitivním plánu byly dva plánované jednolůžkové pokoje sloučeny na jeden dvoulůžkový). Vedlejší trakt směřující do ulice Šafaříkovy obsahoval v suterénu dílny, společné umývárny (v první verzi plánu mělo jít o vanové lázně, v definitivním jen sprchy) a kotelnu s uhelnou, v přízemí studovny, kancelář, toalety a schodišťovou šachtu, v prvním patře dvě velké společné noclehárny, toalety a dva menší dvoulůžkové pokoje (jeden s balkonem byl v definitivním plánu přeměněn na „výborovnu“, jednací místnost vedení YMCy), ve druhém patře šest dvoulůžkových pokojů a toalety, ve třetím patře čtyři pokoje zaměstnanců a jeden dvoupokojový byt tajemníka instituce s kuchyní a koupelnou.  V každém patře byla také prádelna. Půda byla podle popisu hotové stavby využita následovně: byla zde „místnost se dvěma postranními skladišti, ostatní místo rezervováno pro věšení prádla.“ Pokoje měly tři rozměry: 8,3 až 8,7 m², 13-18 m² a 28-30 m².

Po deseti letech užívání žádala organizace YMCA o osvobození od přímých daní, protože „79,27% plochy naší budovy v Hradci Králové je věnováno osvětové práci a internátu nemajetných studentů, státních a soukromých mladších zaměstnanců.“ Dále v žádosti uváděli cenové poměry platné v roce 1935: YMCA v Hradci Králové ubytovávala „60 mladých mužů a studentů, kde bydlení a strava je za Kč 369 až 494,- měsíčně. Bydlící nejsou na stravování v YMCe vázáni, ale většina se jich zde pro láci stravuje. V cenách za pokoje Kč 120,- až 160,- je zahrnuto světlo, otop, úklid, sprchové lázně a ložní prádlo. Obědy a večeře jsou již za Kč 3,50, snídaně za Kč 1,-.“ Pro představu průměrné mzdy v roce 1929 byly následující: dělníci 510 až 590 korun za měsíc, úředníci 1360 korun za měsíc, ceny běžného spotřebního zboží v roce 1928: 1 kg chleba 3,40 korun, 1 kg vepřového masa 16,90, pánská košile za 24,90 korun, boty za 100 Kč, u Bati za 99.

V roce 1934 se v YMCe podávalo 300 obědů denně, a kromě služeb ve vlastní budově měla ještě hřiště na severu města a letní táborové komplexy v Orlických horách a v Krkonoších: „Vydržuje velmi pěkně vybavené hřiště u městských plováren (návštěva 21696 osob ročně), umožňuje mladým hochům pobyt v letních táborech YMCY.“

Budova YMCy od Václava Rejchla ml. je jednou z jeho vrcholných realizací. Architekt zvolil kombinaci neomítaného režného zdiva a omítaných ploch. Fasádu pojal plasticky s mnoha římsami a dekorativními poli využívajícími kontrast cihel a omítky. Budova má výrazný sokl, přízemí a první patro dělí zdvojená římsa po celé délce rozvinuté fasády, která nad vstupem přechází v zábradlí balkonu. Jednotlivé okenní osy mezi prvním a druhým patrem jsou jen odděleny obdélnými poli. Ztrojené okno na rohu do ulice Šafaříkovy je zvýrazněno ústupkovou lizénou. Stavba má výraznou korunní římsu s regulami v pravidelných rozestupech. Stanovou střechu nad hlavním traktem do dnešní ulice Gočárovy uzavírá pozoruhodná lucerna s neonovým nápisem "YMCA". Název instituce a její logo (červený rovnostranný trojúhelník postavený na špici s modrým nápisovým pruhem) se objevuje i ve vitráži nad hlavním vstupem.  

Architekt Václav Rejchl ml. byl významným podporovatelem YMCy, nejen, že stavbu projektoval „pro bono“, ale ještě na její realizaci, jejíž náklady se vyšplhaly do výše 810 tisíc korun, přispěl třiceti tisíci. Na stavbě YMCy se v létě roku 1924 podílel i Rejchlův mladší bratr Jan Rejchl, jak svědčí rodinné fotografie, který v té době studoval architekturu na pražské české technice. Významným přispěvatelem byl ve třicátých letech rovněž Josef Bartoň z Dobenína, podle něj byl také pojmenován hlavní sál v přízemí jako Bartoňova síň. Podle dobové dokumentace z roku 1938 „slouží pro hochy jako čítárna, večer pak pro diskuse a přednášky, pro hochy a dospělé.“ 

Stavba sloužila kulturně-výchovným účelům po zestátnění v roce 1950, v roce 1975 byly provedeny dílčí úpravy a obnoveno vybavení, avšak stavba se dochovala téměř v původním stavu. 

LZL