Činžovní domy Josefa Hlavatého

Plány podepsané architektem a stavitelem Františkem Jaroslavem Černým, který sídlil na Slezském Předměstí na Pospíšilově tř. 525, byly vyhotoveny v srpnu 1927. Z dubna 1928 pochází Gočárův návrh fasády, který je v zásadě totožný s Černého návrhem. Fasádu určují podélné balkony sahající přes tři střední okenní osy v prvním, druhém i třetím patře. V původním Černého návrhu jsou výrazné okenní šambrány kolem třídílných, skoro čtvercových oken a taenia, jakési podpěry pod korunní římsou. Tyto prvky Gočárův návrh odstranil – fasáda tak měla být hladší a patrně modernější. Fasády ale byly nakonec realizovány podle původní Černého koncepce – se šambránami a s taenii. Je to však současně, tomu bylo naopak: Gočár výrazné okenní šambrány chtěl, ale nakonec realizovány nebyly.

Objekty nejsou zcela stejné: dům čp. 738, blíže ke Gočárově třídě, má symetrický hlavní vstup na ose, zatímco dům čp. 737, blíže k Jeronýmově ulici, má vyosený vstup, který je širší a nachází se za ním průjezd do společného dvora. Oba domy měly v parteru čtyři krámy, které zabíraly celý půdorys přízemí – do dvora na obchody navazovaly místnosti skladišť (kromě prostředního obchodu v čp. 737, za ním se nacházela schodišťová šachta). Dům byl podsklepen, nacházely se zde po jedné prádelně, v domě čp. 737 byla společná kotelna pro oba domy. V každém domě byl v suterénu jeden byt s pokojem a kuchyní, ale bez koupelny a toalety, a v domě čp. 738 jedna garsoniéra. Dispozice pater byla v čp. 738 i 737 stejná. Levý byt byl větší, měl tři pokoje nasměrované do náměstí, které byly vzájemně průchozí dvoukřídlými dveřmi, do dvora byla situována kuchyň a obytná vstupní hala s dveřmi na pavlačovou terasu. Z haly se vstupovalo do spižírny, toalety a přístěnku a do koupelny se vstupovalo přes kuchyň. Dva pokoje měly vstup na průčelní balkon. Menší, pravý byt měl dva pokoje do náměstí, z jednoho se vstupovalo na průběžný balkon. Balkon byl předělen z ulice neviditelným, subtilním zábradlím: větší byt měl k dispozici jeho dvě třetiny, menší jednu třetinu. Stejná dispozice byla i ve druhém a třetím patře. V podkroví byly ještě tři byty s jedním pokojem a kuchyní a jedna garsoniéra pro domovníka. Manželé Hlavatí tedy měli k pronájmu devatenáct bytů: šest třípokojových, šest dvoupokojových, tři jednopokojové byty s koupelnou, dva bez koupelny, jednu garsonku s koupelnou a jednu bez.

Domy Josefa Hlavatého ukazují, že Josef Gočár plánoval na Ulrichově náměstí některé domy jako výrazné dominanty v progresivním, internacionálním stylu, zatímco jiné domy měly být tradičnější a neupozorňovat na sebe, tvořit pandán architektonickým gestům. To je případ domu Ladislava Durana (Úmrtní pokladny) nebo právě dvou domů Josefa Hlavatého. Míru pokrokovosti už Gočár nechával na jednotlivých stavitelích a vkusu jednotlivých stavebníků. 

LZL