Okresní a finanční úřady

Od roku 1906 do roku 1936 sídlil finanční úřad v pivovarském domě v ulici Československé armády čp. 383. Koncem dubna 1929 byla městská rada vyzvána k přípravným pracem ke stavbě. V lednu 1931 proběhla užší soutěž, které se zúčastnili Josef Gočár, Oldřich Liska, Jan Rejchl a Bohumil Sláma.

Gočárovi bylo zadáno vypracování plánů do čtyř měsíců v říjnu 1931, plány pochází z ledna 1932. Detailní plány interiéru odevzdal v listopadu 1933. V říjnu 1935 změnil projektant v dokumentaci suterén, kde mělo být spojovací křídlo vyneseno železobetonovými sloupy a umožněn tak průhled přes nádvoří do zeleně sadů za stavbou. Plánovaný zelený pás japonské zahrady procházející stavbou plynule do městského parku však nemohl být realizován z důvodu změny stavebního programu.  V říjnu 1935 také okresní úřad rozšířil stavební program proti dřívějším požadavkům z důvodu soustředění více úřadů pod jednou střechou. V srpnu 1935 započali stavět. Po třetině stavebního nákladu mělo zaplatit město, stát a okres.  Stavební povolení udělilo městské zastupitelstvo 23. června 1935. Stavbu provedli za 14 měsíců společně stavitelé František a Václav Capouškové, Jan Mádlík a Jan Včelák. Ve všeobecných podmínkách se stavitelé zavazují zaměstnávat přednostně místní dělnictvo a „užívati jen látek a výrobků československého původu.“ Správcem stavby se stal stavitel Josef Fňouk, který ale v březnu 1936 na svoji funkci rezignoval. Stavba „spolkla“ šestnáct vagonů vápna, půl milionu cihel, dvě stě vagonů cementu a dvacet vagonů železa. Do místností přichází světlo pěti sty okny a je zde na čtyři sta dveří. Dělnictvo přišlo na stavbu rovnou z dokončeného soudu a po „dvouleté praxi bylo již slušně vycvičené.“ Nejen na stavbu soudu, ale i sem posílaly úřady hradecké nezaměstnané a mnohdy nezkušeným dělníkům museli zajistit práci.  Stavitelé se proti dalšímu přijímání ohradili.

Před průčelím měla původně stát fontána, je ještě patrná na projektech z prosince 1934. Staviteli Fňoukovi se sice podařilo snížit náklady za státní znak a chtěl ušetřit i na použití dřevěných oken místo železných, ale ani tak nemohl fontánu za 25 000 Kč realizovat.

Gočár založil úřady na symetrické půdorysné dispozici ve tvaru symbolického písmene H na pozemku bývalého pevnostního kavalíru. Provozy obou institucí od sebe důsledně oddělil, ale přece je subtilní střešní deskou vizuálně spojil v jeden architektonický celek. Vznikl tak jakýsi vítězný oblouk, který by sloužil jako symbolický vstupní portikus do zahrady v nádvoří budovy, jež měla být neodmyslitelnou součástí architektury. Počítal i s budoucím působivým průhledem na vzrostlou zeleň nového japonizujícího parku, který pro pozemky za komplexem úřadů navrhl. Soulad architektury s přírodou a prostoupení krajiny stavbou však musel projektant nakonec při detailních plánech pozměnit. Architekt proto dodatečně upravil dispozici vstupu s konkávně prohnutým společným vchodem a obě křídla vizuálně sjednotil dvojicí sloupů.  Komplex úředních budov kolaudovaných v roce 1936 zůstal posledním realizovaným dílem architekta Josefa Gočára v Hradci Králové. Omítka je v přírodní břízolitové barvě, kombinace tmavě zelených dlaždic v portiku a černých na sloupech.

Průhled je obložen lahvově zelenými obklady, které „ladně oživují strohé formy urbanistické stavby.“ Obklad provedla firma Jindřicha Wimmera a spol. Majitel firmy se vyjádřil, že „rovnou položí na špalek hlavu, kdyby toliko jedna obkladačka se měla uvolnit. Lehko se mu to říká, ježto je bezpečen, že nikdy se to nestane.“ Firma měla již zkušenosti s obklady a dlažbou pro hradecké lázně, ředitelství drah, nádraží, Masarykovy školy, Rašínovo gymnázium a budovu krajského soudu. Nátěry oken jsou hnědočervené barvy. Oválné sloupy byly obloženy umělým leštěným kamenem značky WUKO. Strany vstupu lemuje podloubí umístěné na železných sloupech. Dvě boční křídla doplňují po stranách dvojice vysokých stožárů na umístění státních vlajek vyrobených firmou Rudolf Beer. Firma také dodala duté ocelové zárubně a rámy ocelových stěn dutých profilů. Tuto konstrukční novinku „nadšeně vítal“ profesor Gočár.

Slavnostní otevření proběhlo 4. října 1936 a ještě noc předtím probíhaly dokončovací práce. V 11 hodin přišli pozvaní hosté, kteří ve 13 hodin poobědvali v Palmové zahradě Grandhotelu. Slavnost ukončila státní hymna a následoval koncert národní gardy.

Úřady měří po délce téměř 75 m a vzadu ji ukončuje zděný plot vytvářející uzavřený dvůr. Posunutím stavební čáry směrem dozadu vznikl prostor pro parkovou úpravu. Původně měl být před vstupem umístěn pomník Jana Žižky. V roce 1936 navrhuje Josef Gočár před úřady pomník dr. Antonína Švehly. Tento pomník měl, stejně jako státní znak, realizovat Vincenc Makovský. Sochař na bustě začal pracovat, ale nikdy ji nedokončil.  Podle budovy vznikla jen křivka komunikace a dva vlajkové stožáry po stranách. Za sochaře pomníku si Gočár vybral profesora Jaroslava Obrovského.

Českého lva při vstupu navrhl Vincent Makovský. Práci sochaři zadali dne 24. srpna 1936. Malý státní znak o rozměrech 2,7 m × 3,1 m provedl „umělecky a řemeslně bezvadně“ z kopaninské opuky. Obložení stěny kolem znaku pochází ze šluknovského sienitu. Hradeckému tisku se ovšem lev zdál „trochu nezvyklý, hodně vychrtlý, s hřívou jen naznačenou, takže pod tlamou vypadá jako vole a na hřbetě jako ustřižené mikádo.“ Dosud se sochaři museli řídit jako vzorem oficiálním státním znakem vypracovaným Františkem Kyselou – „I v tom má tedy Hradec výjimku.“

Ve středu třípatrového spojovacího křídla je hlavní vchod s vrátnicí, odsud jsou vedena do obou částí jednoramenná schodiště, v křídlech dvouramenná. Na chodbách je původní keramická mozaiková dlažba. Vstup rozděluje vchod na levou část pro úřady okresní a pravou pro finanční. V přízemí se nalézal berní úřad. Ve stavbě měla sídlo i četnická stanice, důchodkový kontrolní úřad, cejchovní úřad, berní úřad a katastrální měřičský ústav, okresní lékař, veterinář, sňatková síň, aj.  Stavba je podsklepena, suterén je 60 cm pod okolním terénem (jídelna, bufet, kuchyň, sklady, garáže). V přízemí se nacházely kanceláře, stejné dispozice byly i v patrech, v levém křídle byly byty a ve 2. patře zasedací místnost. V zadní části stavby byly balkony původních bytů přednosty okresního úřadu a četnických velitelů.

Jednotné osvětlení navrhl projektant Gočár. Záclony a rolety značky Let dodala firma Kryštof a Petříček. Nábytek do kanceláří vyrobil hradecký podnik Josefa Nevyhoštěného. Nevyhoštěný vyrobil podle návrhu projektanta vestavné skříně (pravděpodobně šatníky) z mořeného dubu. V kancelářích se původně nalézaly vestavěné skříně se zabudovaným umyvadlem. Na chodbách byla keramická mozaika s černobílou kombinací. Stěny měly obložení ze silitových desek pastelové zelené barvy. Místní tisk vyzdvihoval u stavby zejména moderní vybavení - ústřední topení a elektrické osvětlení, prakticky zvolené materiály podlah, světlost pater, vestavný nábytek, důmyslné kombinace materiálů.

Dobový tisk po otevření zve: „Však se přijďte na budovu i do budovy podívati! Stojí to za to. Dobrá práce se chválí sama.“ Josef Gočár „sledoval hlavně účel, který se jeví i navenek střízlivou konstrukcí, která sama o sobě dokazuje přesnou definici moderního architekta, že to co je účelné, jeví se v exteriéru krásné.“

V místním tisku vydali epigram: „Do okresních a finančních našich úřadů / tisíce lidí jde k řízení a na radu. / Vystavěl se nový palác, důvěra však zkalena, / barva dneska říká mnoho, a brána je zelená.“

O stěhování berního úřadu si zašprýmoval místní tisk: „Poplatníci byli zvědaví, jak ve skutečnosti vypadá pověstný berní šroub, neboli daňový lis, jehož tíži zakouší na sobě, na vlastní oči však jej dosud neviděli [...] Byl asi stěhován v noci. Také stěhování úředního šimla se nedočkali.“

„V této stavbě dosáhl Gočár vrcholu svého architektonického a urbanistického umění. Mistrovsky uvedl v naprostý soulad architekturu s přírodou, čímž překonal svoji vizi Hradce Králové jako města, jímž plynule prochází krajina.“ Krajina se neobjevila pouze v ulicích, ale začala prorůstat jeho budovami.

Po roce 1945 došlo ke změně uživatelů, při vytváření krajů zde umístili Krajský národní výbor, Stavoprojekt aj.  Služební byty byly zrušeny z důvodu potřeby většího počtu kanceláří. Došlo ke změně dispozic, bourání a výstavbě nových příček. Později zde sídlí pouze úřad KNV a Krajská finanční správa. V letech 1997–1999 probíhala obnova fasád a rehabilitace vstupního vestibulu. Dnes se zde nacházejí úřadovny Magistrátu města Hradec Králové.

ZH