Vyšší reálná škola

Po zrušení hradecké pevnosti se na okrajích bývalého fortifikačního katastru stavěl soubor rozložitých veřejných budov, jako byla například škola pro umělecké zámečnictví (1892–1893), Adalbertinum (1895–1897) nebo Boromeum na nábřeží Orlice (1900–1902). Na východní straně se podobnými objekty zaplňovala Pospíšilova třída. Charakter zdejší výstavby do značné míry předznamenala budova vyšší reálné školy při dnešní Komenského ulici, kterou nechala postavit městská samospráva zhruba o dvě desetiletí dříve, a to podle návrhu Václava Webera. Školní ústav svou architekturou v historizujícím stylu již před sto lety působil na žáky poněkud těžkopádně, což výstižně popsal hradecký rodák a později proslulý spisovatel Emil Vachek (1889–1964): „Hradecká reálka vypadá zevně neutěšeně, byla to typická erární budova, když ji stavěli, nepřihlíželi ke kráse.“ Nicméně z hlediska vnitřní dispozice se mu budova jevila jako „světlá s místnostmi prostornými, s velkými okny, širokými chodbami, pískovaným nádvořím, kde jsme chodívali v respiriu, s tělocvičnou, zvláštními učebnami pro chemii, rýsovnou a s nádhernou ředitelnou v pravém rohu prvního patra“. Škola je samostatná dvoupatrová budova s novorenesanční fasádou. Stojí na základním půdorysu ve tvaru písmene E se souvislou přední frontou a třemi trakty vybíhajícími na jižní stranu. Hlavní průčelí je vymezeno výraznými rizality – dvěma nárožními a středovým se vstupním kamenným schodištěm. Ve zvýšeném přízemí se nachází velkorysá ústřední hala s vysokými klenbami, které spočívají na litinových sloupech s korintskými hlavicemi. Za ní ve stejném traktu se rozkládá reprezentativní tříramenné schodiště s litinovým zábradlím a ze suterénu sem prostupuje tělocvična. Prostor nad ní přes další dvě patra zaujímala původně školní kaple, která dnes slouží jako aula. Ostatní trakty byly rozděleny na dvě části s prosvětlenými chodbami při nádvoří a s třídami a specializovanými učebnami orientovanými do ulice. Fasáda budovy je rozvržena od kamenného suterénu, v přízemí je mezi velkými polookrouhlými vstupy a okny bosovaná. Nad profilovanou kordonovou římsou mají okna v dalších patrech obdélníkový tvar a v ústředním rizalitu jsou oddělena sdruženými dvojicemi pilastrů s jónskými (v prvním patře) a korintskými hlavicemi (ve druhém patře). Členění fasády zakončuje velkolepá vykonzolovaná korunní římsa se zubořezem a girlandami. Stavitelem vyšší reálné školy byl Václav Kuželovský, který zakázku získal ve veřejné aukci. Nakonec pro něj ale měla poněkud hořkou příchuť – s městem se dodatečně soudil o proplacení prací, které údajně provedl na příkaz architekta a stavebního dozoru nad rámec projektu. Budova dodnes slouží vzdělávání, sídlí v ní Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola.

MP