Pomník Mistra Jana Husa I.

Skutečná podoba Mistra Jana Husa není známa, proto často umělci čerpali ze středověké iluminace Martinické bible (1430) a Jesenského kodexu (1506). S obnovením Husova kultu v 19. století se však také výrazně změnil způsob zobrazování reformního kazatele v podobě vysokého štíhlého muže s bradkou. Tak ho také zobrazil na secesním pomníku Ladislav Šaloun (1870–1946). Ten byl osazen v roce 1915 na Staroměstském náměstí. Stejnou podobu má Hus na monumentálním historickém plátně od Václava Brožíka z roku 1883, na kterém je kněz zachycen před kostnickým koncilem.

Akademický sochař František Fabiánek (1884–1967) byl figuralistou a vynikal ve vyjádření citového výrazu obličeje. Vyučil se kameníkem v Boskovicích. Po úspěšném složení závěrečných zkoušek na kamenosochařské škole v Hořicích pokračoval ve svých studiích na Akademii výtvarných umění v Praze, a to u Josefa Václava Myslbeka v letech 1905–1910. V roce 1910 pobýval v pařížském ateliéru francouzského sochaře Augusta Rodina. Následně tvořil v Brně, kde žil a pro kostel sv. Augustina v Masarykově čtvrti vytvořil čtyři bronzové reliéfy svatých evangelistů, ty byly následně umístěny na kazatelně onoho kostela. Fabiánek pobýval v Hradci Králové v letech 1911–1914, během kterých pracoval na bustě doktora Klumpara či na figurách a dekorativních detailech oživujících fasády zdejších soukromých i veřejných budov. Z jeho hradeckého sochařského díla v architektuře se dochovaly např. reliéfy tří atlantů pod střechou Záložního úvěrního ústavu z let 1910–1911 (dnešní sídlo Galerie moderního umění Hradec Králové) od Osvalda Polívky (1859–1931). V celém svém díle se věnoval především portrétům, plastice a pomníkům.

Busta Jana Husa na vysokém hranolovém pylonu údajně stála v zahradě vily doktora Klumpara v téže ulici o pár metrů dál. V roce 1912, kdy byl kostel Československé církve evangelické od Oldřicha Lisky slavnostně otevřen, byla současně odhalena i přemístěná busta. Fabiánek zachytil českého reformátora v posledních okamžicích s nakloněnou vyhublou vousatou hlavou, v jejímž výrazu chtěl vyjádřit Husovo utrpení. Za jeho levým ramenem se tyčí zřejmě ohořelý kus dřeva z pohřební hranice v Kostnici. Motiv hranice se také objevil na zbraslavském pomníku od akademického sochaře Josefa Františka Žáka z roku 1934. František Bílek onoho husitského kněze zachytil též ve strachu a utrpení ve svém pomníku, který byl usazen roku 1941 v Kolíně.

V Hradci Králové je ještě jeden totožný pomník, pozdější autorská replika, v Sukových sadech (tehdejší Fialovy sady).

JFB