Pomník Aloise Jiráska

Alois Jirásek (1851–1930) se na počátku první republiky stal součástí významných osobností společenského i politického života. Byl poslancem Revolučního národního shromáždění Republiky československé. Vítal samotného Prezidenta Osvoboditele v roce 1918 projevem na pražském Wilsonově nádraží. V roce 1920 usedl do senátorského křesla v Národním shromáždění za Československou národní demokracii. Scházel se s Pátečníky a byl čtyřikrát navržen na Nobelovu cenu za literaturu.

Město Hradec Králové se v roce 1922 rozhodlo vzdát tomuto velikánovi českého národa za jeho zásluhy hold, a to výstavbou pomníku v důstojnickém parku (dnešní Jiráskovy sady). Zadavatelem byla pobočka Svazu československého důstojnictva.

Jedná se o mohylu ze žulových kamenů, jež zhotovila firma Jaroslava Samka podle návrhů sochaře Josefa Srdínka (?) a malíře Bohumila Líznera (1881–1957). Srdínko absolvoval proslulou hořickou sochařskou školu a malíř Lízner patřil mezi významné královéhradecké umělce.
 
Nejvyšší částí mohyly je pískovcová stéla s reliéfním profilem spisovatele. Tu zhotovil hořický sochař a rodák z nedalekých Třebechovic pod Orebem Jaroslav Plichta (1886–1970). Pod ní je umístěn nápis: „Mistr Alois Jirásek“ s letopočtem: „1851–1930“. Výraznou součástí ve středu pomníku je obdélníkový reliéf z carrarského mramoru se symbolickou scénou z husitské trilogie Bratrstvo s citátem z prvního dílu: „Půjdeme. Já, bratr, my všichni. Kamkoli poznáš.“ (Bratrstvo I, XX. kapitola).

Ke slavnostnímu odhalení došlo 4. června 1922, ještě za spisovatelova života. Reliéfní profil spisovatele byl na památníku odhalen až roku 1931, krátce po jeho smrti. Vzhled pomníku odkazuje ke slovanské mystice, o níž Jirásek psal. Mohyla představuje symbolickou metaforičnost, zatímco portrétní reliéf historický realismus. Za Jiráskova života byly v roce 1921 vytvořeny Janem Štursou (1880–1925) dvě busty. První bronzová se nachází ve foyeru Národního divadla a druhá je usazena v Národním sadu města Štramberk. V roce 2010 byl pomník kompletně opraven, autorem návrhu opravy byl Aleš Zlatohlávek a práce provedl Kamenoprůmysl Hradec Králové s. r. o.

JFB