Činžovní dům čp. 775

V Divišově ulici se rozhodl postavit třípatrový dům s obytným podkrovím. Stavební povolení bylo vydáno 6. října 1928, do užívání byla stavba předána dne 15. prosince 1929. Stavba měla navazovat na vedlejší palác První vzájemné úrazové pojišťovny od architekta Jindřicha Freiwalda a Jaroslava Böhma: „Hlavní okapová římsa při uličním průčelí musí býti provedena ve stejné výšce a v obdobných rozměrech jako jest u provedené římsy na sousedním domě čp. 439 tak, aby tvořila pokračování této římsy a rovněž hlavní hřeben střechy“. Stavební povolení rovněž přikazovalo stavebníkovi, aby nejprve zřídil 5 m široký chodník na vlastní náklady a také vyčíslil poplatek za zábor obecního pozemku pro stavbu lešení a sklad stavebního materiálu, který činil 962,20 korun. Exteriér pojal architekt velmi jednoduše, středovou osou fasády přes první a druhé patro prochází polygonální arkýř, který je ve třetím patře zakončen balkonem. Vstup na balkon je orámován monumentálním ostěním s konkávně ustupující plochou. Tento prvek najdeme třeba u hlavního vstupu nedaleké Národní banky československé, kterou ve stejní době projektoval Rejchlův bratr Jan. Fasádu člení výrazně plastické lizénové rámce, které v prvním až třetím patře sdružují vždy dvě okna po stranách arkýře. Dům má sedlovou střechu, z níž do ulice vystupuje podlouhlý arkýř prolomený třemi velkými okny. 

 

Objekt byl plně podsklepený, v suterénu se nacházelo devět sklepních kójí pro jednotlivé bytové jednotky orientované do ulice, do dvora směřovala na jižní straně prádelna a žehlírna s příslušenstvím a na severní straně byt domovníka čítající jeden pokoj, kuchyň, spíž a toaletu. V přízemí byly dva byty o téměř stejné dispozici, jižní byt byl jen trochu větší o rizalit vybíhající do dvora a měl vlastní přístup na dvůr. Oba byty čítaly ložnici a pokoj orientované do ulice a kuchyň, spíž a pokoj pro služku orientované do dvora. Severní byt měl ještě jeden menší pokoj orientovaný do dvora. Střed bytů tvořila vstupní hala a toaleta s koupelnou osvětlená na každé straně půdorysu jedním světlíkem. Dispozice bytů v prvním až třetím patře byla stejná. Jižní byt byl vždy o dvorní rizalit hlubší, oba byty měly balkony do dvora. Severní byt měl o jeden pokoj navíc orientovaný do ulice, zasahující uliční arkýř. Severní byt měl tedy čtyři pokoje a kuchyň, jižní pokoj byl třípokojový. V obytném podkroví byly dva menší byty, jeden orientovaný do ulice, jeden do dvora. Byt do ulice čítal koupelnu, tři pokoje a kuchyň, přičemž dva pokoje s kuchyní zasahovaly uliční pásový arkýř. Do dvora směřoval jednopokojový byt s kuchyní a koupelnou. Zbytek podkrovního půdorysu zabírala půda. Stavební povolení ještě hovoří o atelieru, tím může být myšlený právě jednopokojový byt v suterénu, jelikož není vybaven vlastní koupelnou. 

 

Dům je zachovalý v původní podobě i dispozici, jak ukazují dobové fotografie krátce po dokončení, střídaly se na fasádě dva různé odstíny - tmavší a světlejší. Tmavší odstín vymezoval středový arkýř, jednotlivé lizénové rámce v parteru a okenní pole v patrech. Na vrcholu středového arkýře se ještě nacházela světelná reklama pojišťovny Koruna. 

 

LZL