Na jaře roku 1908 si na nevelké parcele nechal navrhnout vilu s nájemním bydlením učitel František Novák s manželkou. O projekt požádal architekta a stavitele Jaroslava Pažouta. Pažout vynikal schopností vyjít vstříc požadavkům na konzervativní výzdobu i dispoziční řešení. Pro Novákovy navrhl nárožní vilu na křižovatce dnešních ulic Hradební a Nezvalova na nevelkém, nepravidelném pozemku. Oproti projektu nastalo při realizaci několik drobných změn týkajících se především počtu, členění a velikosti oken – původně měl být stejný počet a velikost v přízemí i v prvním patře. Stavba vily probíhala od podzimu 1908 do jara 1909.
Exteriér zaujme nárožní polygonální věží, která slouží jako schodišťová šachta, s ochozem s dřevěným dekorativně vyřezávaným zábradlím v patře. Vila má dva trakty, které jsou napojeny v úhlu cca 120 stupňů. Štít do Hradební ulice je členěn bosovanými lizénami. Je prolomen čtyřmi úzkými okny v přízemí a dvěma trojdílnými okny v patře, která jsou rámována štukovými imitacemi okenic. Štít s polovalbou je zdoben štukovou imitací dřevěného lidového štítu. Užší průčelí směřující do ulice Nezvalova má trojdílné sdružené okno v přízemí i v patře, celý parter je bosovaný a patro je členěno imitacemi hrázdění. Střecha je zcela valbová.
Podsklepená vila čítala celkem čtyři bytové jednotky. V suterénu byl sklad topiva, potravin, prádelna a koupelna pro dvě menší domácnosti. V přízemí se nacházel větší, na východ orientovaný byt, který patrně obývali Novákovi – má totiž v plánech označenou funkci jednotlivých místností („jídelna“), zatímco všechny ostatní byty měly obytné místnosti označené jen „pokoj“. Podlouhlá předsíň dělí byt na uliční část, kde jsou dva velké pokoje, a část orientovanou do dvora, kde je jídelna s polygonálním výklenkem, toaleta (přístupná z předsíně), koupelna (přístupná z jídelny) a pokoj pro služku (přístupný z jídelny). Za předsíní je kuchyň se spíží. Menší byt, orientovaný do ulice na sever, obsahoval větší pokoj, kuchyň, toaletu a spíž. Za schodišťovou věží se nacházel světlík, který osvětloval, a hlavně větral předsíně, toalety a spíže. V přízemí byly podél vstupu před schodišťovou šachtou předsazeny dvě malé podlouhlé komory, které byly přístupné z vedlejších velkých pokojů obou bytů. Vila neměla ústřední tropení, v každé místnosti byla kamna svedená do tří komínů.
Část střešní krytiny z pálených tašek byla druhotně vyměněna za krytinu ze skládaných eternitových prefabrikátů. Exteriér vily byl nedávno pečlivě zrekonstruovaný do původní podoby.
LZL
Vila Františka a Marie Novákových je součástí plošně památkově chráněného území Městské památkové zóny Hradec Králové.
- Státní okresní archiv v Hradci Králové, fond Berní správa, dokumentace k objektu čp. 221.
-
Ladislav Zikmund-Lender, Urbanismus a architektura XX. století, in: Kol. aut., Hradec Králové: Dějiny, kultura, lidé, Praha 2017, s. 684
-
Ladislav Zikmund-Lender, Struktura města v zeleni: Moderní architektura v Hradci Králové, Hradec Králové 2017, s. 26