Vila Jana Schimanna

V době těsně před první světovou válkou nastala další vlna výstavby výstavních rodinných vil na Orlickém nábřeží. Jan Schimann, který se do Hradce Králové přistěhoval z Královských Vinohrad, oslovil místního stavitele Františka Jaroslava Černého, aby mu navrhl silně historizující vilu. V roce 1912, kdy se většina ostatních architektů a stavitelů v Hradci Králové přikláněla k impulzům moderny nebo secese, šlo o velmi konzervativní požadavek. Vilu si nechal postavit patrně na důchod a bohužel čtyři roky po jejím dokončení zemřel.

Plány, datované dnem 10. září 1912, byly schváleny 7. října 1912 a se stavbou se započalo ještě tentýž měsíc. Dokončena byla až následující rok na jaře dne 20. května 1913. Vila má dvě obytná podlaží, kromě traktu směřujícího do dvora s kuchyní, který je přízemní. Dům je plně podsklepený, vyjma malé části v severním taktu. Plány suterénu nejsou popsané, ale můžeme se domnívat, že se zde nacházely běžné provozní a skladovací prostory, jako byl sklad topiva, sklad potravin, prádelna apod. Přízemí bylo řešeno velmi tradičně: do ulice směřovaly velké reprezentační a obytné místnosti, jako byl pánský pokoj a jídelna s alkovnou. V zadním traktu, směřujícím do zahrady, byla kuchyň se spíží a pokojem pro služku. Tato část domu byla také napojena na samostatný zadní vchod směřující do zahrady. Komunikačním jádrem domu byla schodišťová hala, která patřila k relativně novému principu moderního bydlení převzatému z reformní anglické venkovské architektury. V patře se z obytné schodišťové haly vstupuje do dvou částí – velké ložnice a malé místnosti, odkud vede další schodiště na půdu, u nějž byla navržena toaleta a samostatná koupelna. Odtud se vstupuje na terasu, která se nachází nad alkovnou u jídelny. Podkroví sloužilo výhradně jako půda.