Firma stavitele Roberta Schmidta patřila k předním stavebním podnikům, který realizoval řadu činžovních a rodinných domů i veřejných staveb. Schmidt spolupracoval s předními místními i pražskými architekty, jako byl třeba Rudolf Němec a později Josef Gočár. Od Rudolfa Němce si nechal také navrhnout vlastní vilu na rozhraní Hradce Králové a Pražského Předměstí.
Vila Roberta Schmidta je odezvou tehdy velmi populárního typu anglického rodinného domu, který měl hlavní centrální prostor v podobě obytné schodišťové haly zasahující přes dvě podlaží snoubící společenskou, obytnou i komunikační funkci. Tomuto prostoru neodmyslitelně vévodil krb, jakožto symbol zakořenění, bezpečí a tepla domova. Němcův projekt byl výrazně ovlivněn podobnými projekty Jana Kotěry především z raného období jeho tvorby.
Architekt Rudolf Němec po anglickém vzoru reformátorů rodinného venkovského bydlení nejprve účelně zformoval vnitřní prostor, který je uceleně rozvržený kolem schodišťové haly, z níž byly přístupné reprezentační místnosti, jako salon a jídelna s letní terasou, ale také kuchyně a ložnice spojená přímo s koupelnou. Z dřevěného schodiště ukončeného galerií se pak vstupovalo do dvojice pokojů pro hosty. Vila je podsklepená. Na základě vzniklé funkční dispozice teprve potom architekt navrhoval exteriér domu, a to způsobem typickým opět pro Kotěrovu práci. Na rozdíl od Kotěry, jehož střídmě dekorovaná architektura jej evidentně inspirovala, pojal výzdobu mnohem bohatěji. Hladké „kotěrovsky“ vyhlížející exteriéry vily ukončené zkosenými pylony doplnil architekt kolem oken ornamentální linkou vyvedenou do omítky a uměleckými detaily z kovu. Štíty doplnil dřevěnými prvky a nároží domu bosováním z neomítaných žlutých lícovek. Součástí uzavřeného areálu s organicky tvarovanými záhony s ozdobnou zelení, které, spíše než městskou vilu, připomínaly venkovský dvůr, byl i utilitárně pojatý domek kočího se stájemi, kočárovnou, kůlnou a kioskem. Areál doplnila v roce 1929 novostavba ateliéru, kde Robert Schmidt a jeho zaměstnanci navrhovali své stavitelské projekty.
V současné době vila slouží kancelářským účelům a v suterénu se nachází vinárna. Vila byla v nedávné době rekonstruována, exteriéry byly zatepleny izolační vrstvou, avšak veškeré dekorace fasády byly věrně přeneseny na novou vrstvu.
Lenka Honková
Nejsou evidovány žádné způsoby ochrany.
- Státní okresní archiv Hradec Králové, fond Berní správa, dokumentace k čp. 346
-
Petr Urlich (ed.), Slavné vily Královéhradeckého kraje, Praha 2007, s. 42–44
-
Jakub Potůček, Hradec Králové: Architektura a urbanismus, 1895–2009, Hradec Králové 2009, s. 21