Vila Karla Viewegha

Václav Rejchl st. zakoupil v oblasti nově uvolněných pozemků na Orlickém nábřeží několik parcel, na nichž navrhl a postavil honosné rodinné vily a ty následně prodal. Právě rodinné domy představují to nejkvalitnější z Rejchlovy tvorby a zároveň dobře ukazují architektův rejstřík i tvůrčí vývoj. Mezi lety 1902–1904 realizoval tři vily pro stavitele Wiplera, Hájka a Viehwegera.

Vily měly plnit ideál bydlení v zeleni u řeky Orlice. Žádost o stavbu podal Karel Viewegh, úředník, který plnil funkci okresního tajemníka, v listopadu roku 1901. Stavba probíhala v příštím roce a povolení k užívání stavby bylo vydáno v roce 1903. Stavba měla stejnou dispozici jako protější vila Karla Wiplera. V přízemí směřovaly do ulice vzájemně průchozí větší obytné pokoje jako salon, v části otočené do zahrady byly místnosti užitné jako kuchyň, spíž a lázeň. Uprostřed vedla spojovací chodba. Přestože měly tvořit symetrické protipóly, je Vieweghova vila půdorysně menší a měla také jednodušší výzdobu fasády. Oproti Wiplerově vile, která se dochovala skoro v intaktní původní podobě, došlo později ke stavební úpravě. Tou bylo vybudování dřevěného arkýře v roce 1940, na jehož realizaci se podílel syn Václava Rejchla st. Václav Rejchl ml. Tento arkýř se zachoval dodnes. Nedochoval se původní dekor fasády. Ten nebyl tvořen bohatou sgrafitovou výzdobou jako Wiplerova a Hájkova vila, ale přesto obsahoval novorenesanční prvky jako byla nárožní bosáž, štukové římsy v suprafenestrách, výzdoba stupňovitého štítu a ostění kolem oken.

Na východní straně domu se nacházejí sluneční hodiny, u kterých je uveden latinsky úryvek z bible „Fiat voluntas Tua“ (Buď vůle tvá). Sluneční hodiny jsou původní a jsou viditelné i na dobových fotografiích. Jsou také zakresleny na původním plánu od architekta Václava Rejchla st.

Andrea Marečková a LZL