Agrární banka

Na dominantní nárožní budově, jež tvoří nároží Havlíčkovy ulice a Tylova nábřeží, byl původně osazen jednoduchý, avšak luxusně působící světelný nápis „Agrární banka“ z roku 1939, který zdobil průčelí vrchního parteru fasády nad hlavním vstupem. Objekt Agrární banky však v předvečer druhé světové války nahradil starší zástavbu.

V letech 1896–1897 se podílel na realizaci domu, který si nechal postavit Záložní úvěrový ústav, stavitel František L. Hellmann. Jednalo se o třípodlažního dům s historizující fasádou. V přízemí se nacházely obchody, restaurace a ve vyšších podlaží bytové jednotky. Před tento objekt byla umístěna také městská váha. V pozdějších letech údajně majitel Václav Nevyhoštěný rozšířil hostinec o pokoje s nabídkou sexuálních služeb za úplatu, které vznikly úpravou bytových jednotek.

V roce 1938 dům zakoupila Agrární banka československá. Novou funkci i vzhled objektu velkou přestavbou vtiskli architekti Jindřich Freiwald a Jaroslav Böhm. Ti v roce 1921 založili společný ateliér a s budovami tohoto typu měli již značné zkušenosti, navrhli například řadu budov České spořitelny na českém venkově. Přestavba Agrární banky spočívala v provedení adaptací, nástavby podkroví a nové řešení fasády. Dispozičně se jednalo hlavně o změny v přízemí, kde byl zrušen obchod, hostinec nahradila lepší restaurace a vznikla hlavní úřadovna a dvorana banky. Výrazně se změnilo pojetí exteriéru. Parter byl obložen travertinem. Světle omítané jednoduché lizénové rámce členící fasádu na jednotlivé okenní osy byly vyplněny neomítaným režným cihlovým zdivem, což navazuje na místní stavitelskou tradici. Fasádu ukončuje výrazná korunní římsa s regulami, ze střechy vystupuje mansardový pás se čtyřmi okny. 

Po roce 1948 se zde usídlila centrální banka, která užívala budovu včetně prostorů původních bytových jednotek. Po roce 1989 se banka stala majetkem České národní banky. V roce 1997 budovu odkoupil Český rozhlas se záměrem přestěhovat sem své sídlo z někdejší vily Karla a Malči Fuchsových. V letech 1998–1999 proběhla rozsáhlá rekonstrukce objektu na sídlo Českého rozhlasu, kterou navrhli architekti Karel Plocek a Martin Misík. Jejich návrh včetně nábytkového vybavení obsahoval kombinace různobarevných odstínů a materiálů doplněné o sádrokartonové dekorativní podhledy, které reprezentují estetiku 90. let.

Filip Bala