Činžovní dům Anny Fultnerové

Josef Gočár realizoval několik prvních zakázek v Hradci Králové, jednalo se o úpravu a dostavbu domů, kterou realizoval se stavitelem Františkem Jaroslavem Černým v letech 1903–1905. Jedním z nich je i činžovní dům čp. 238. K těmto raným Gočárovým realizacím se vyjádřil historik umění Karel Boromejský Mádl: „...pěkná harmonie forem, harmonická soudržnost v rozvrhu průčelí, jakési sdružení vážné opravdovosti umělecké s dobře jasnou myslí mladého tvoření, vlastnosti, které vyznačují také zmíněné žáky Kotěrovy.“ Zdeněk Wirth v textu katalogu Gočárovy posmrtné výstavy v Mánesu toto angažmá označuje za „jinošský debut“. Gočár navrhl na místě někdejší jednopatrové stavby, z níž zbyly jen základy, dvoupatrový dům se dvěma štíty lomeného tvaru. Výzdobu fasády nepojal jako v případě domu čp. 349 plošně, ale byla trochu plastičtější.  Korunní římsa byla přerušena dvěma štíty, pod korunní římsou a v centrální ose fasády se nacházel ornamentální vlys. Pole mezi sdruženými okny v prvním a druhém patře po stranách, a jednoduchými okny ve střední ose, byla vyplněna plastickými geometrickými poli. Okna měla nadokenní římsu a jednoduchý parapet s konzolou v poprsni. V parteru se nacházely dva úzké krámy, výkladce byly dřevěné. Parter po obou stranách ohraničovala konzola zakončená štukovou plastikou.

Stavba domu byla zahájena v červenci roku 1903 a skončila v září téhož roku. Dům patřil paní Anně Fultnerové. V přízemí obsahoval obchodní prostory a v každém patře po dvou bytech.

Roku 1934 prošla stavba přestavbou přízemí a změnou fasády. V této době byl majitelem Alois Vanický s manželkou Matyldou. Změna fasády spočívala v zaslepení dekorativního Gočárova návrhu, čímž vznikly svislé meziokenní lizény z reformní škrábané omítky v zelené barvě s kachlovými obklady v šedé barvě. Sdružené okenní pilířky byly obloženy hnědým obkladem, orámování oken bylo provedeno z umělé kameniny v barvě žuly. Obklad zdiva nástavby třetího patra byl proveden z cihlově červených obkladaček a vyspárován. Dále se rekonstruoval krámový výklad. Tyto změny provedl stavitel Ing. Stanislav Novotný spolu se zednickým mistrem Františkem Forejtkem. Fasáda z roku 1934 se zachovala do dnešní podoby.

Kateřina Okounová, LZL