Dětský pavilon ve Fakultní nemocnici Hradec Králové

Počátky péče o děti v Hradci Králové sahají do roku 1910, kdy byla ve města zřízena první poradna pro kojence. Děti byly hospitalizovány většinou společně s dospělými pacienty. Začátkem roku 1946 byla založena Dětská klinika při Všeobecné veřejné okresní nemocnici, tzv. nová. Jednotlivá oddě-lení však byla roztroušena v budovách jiných klinik. Nezbytné tedy bylo jejich sloučení a umístění do jednoho pavilonu. Reakcí na to byl tzv. malý stavební plán, který mimo jiné schvaloval výstavbu samostatného dětského pavilonu. Výstavba byla zahájena roku 1951. Projektu se ujali architekti hradeckého Stavoprojektu František Steiner, Václav Rohlíček a Jan Rejchl, který je také autorem několika dalších dřívějších realizací v areálu nemocnice. Přínosem byla spolupráce prof. Blechy, přednosty Dětské kliniky. Nejdříve byla roku 1954 otevřena nižší část budovy s prostory ambulance, posluchárny, sekretariátu, rentgenového pracoviště a laboratoří. Zbylá část budovy s lůžkovým od-dělením byla uvedena do užívání o tři roky později. Nedlouho poté sem bylo přemístěno oddělení dětské chirurgie, pro jehož potřeby byla vyčleněna první dvě podlaží levého křídla.

Pavilon Dětské kliniky svou pavilonovou koncepcí ignoroval dobový kánon. Návrh spíše navazuje na předválečný vývoj avantgardní architektury. Hmotové uspořádání dvou částí s rovnou střechou odráží vnitřní funkční dispozici – dvě podélné hmoty vůči sobě kolmé oddělují funkci lůžkovou a vyšetřovací a operační. Nižší dvoupodlažní část je vyhrazena ambulantní péči, na tu pak navazuje vyšší pětipodlažní lůžková část. Lůžkové části vévodí přímé linie a pravoúhlé hrany, boční trakt člení lodžie v nejvyšších dvou podlažích a balkony ve druhém a třetím podlaží. Členitá lůžková část, přes-tože je starší, původně naznačovala prvky charakteristické pro socialistický realismus: bosovaná omítka v parteru či profilované korunní římsy. Naopak podlouhlá a nízká hmota ambulantní části představuje spíše elegantní, střídmé a abstraktní architektonické gesto. Je zakončena průčelím, jemuž dominují oblé hrany. Zaoblení vstupního traktu navazuje na estetický funkcionalismus, ne-působí tak přísně. Zastřešení vstupní části je vyvýšené. Hlavní vstup je zvýrazněn markýzou. Beto-nové markýzy se uplatňují i u vstupů vedlejších, avšak v menším měřítku. Čelu vstupní části se zaob-lenými nárožími dominuje podlouhlá nástěnná malba zpracovávající figurální motivy rodiny, hrajících si dětí a lékařské dětské péče.

Během let 1996–2006 dochází k postupné modernizaci kliniky. Rekonstrukcí prošla lůžková část i ambulance. Stavební úpravy proběhly také v suterénu, kde bylo vybudováno pracoviště pro mytí inkubátorů. Došlo k rozšíření a prostorové úpravě JIP. Byly rovněž instalovány nové výtahy a evaku-ační schodiště, což se propisuje i do exteriéru. Dále bylo dobudováno prosklené zádveří. Ačkoli inte-riér prošel četnými změnami, vše bylo prováděno v původních prostorách, které byly pracovištím vymezeny v roce 1958. Nedávno proběhlo také exteriérové zateplení obkladem z izolačních desek, takže původní obklady fasády i bosování omítky lůžkové části už nejsou patrné.

Jana Trnová