- Haus der Kreisvertretung , Palackého 409/6
- Gemeindehaus, Eliščino nábřeží 626
- Palmengarten, Československé armády 275
- Kioske an der Prager Brücke, Eliščino nábřeží
- Museum, Eliščino nábřeží 465
- Park hinter dem Museum , Eliščino nábřeží 465
- Erweiterung des Museums (Entwurf von Jan Kotěra), Eliščino nábřeží 465
- Reservekreditanstalt (Entwuf von Jan Kotěra), Velké náměstí 140/16a
- Brunnen vor dem Museum, Eliščino nábřeží 465
- Regulierungsplan von Jan Kotěra , třída Československé armády
Der Architekt Jan Kotěra wird als „Begründer der modernen tschechischen Architektur“ bezeichnet. Man kann sich fragen, warum – doch das Wichtige ist, dass der Gründer-Mythos des Architekten von der Generation seiner Schüler und der Avantgarde der Zwischenkriegszeit, die sein Vermächtnis bekennt, angenommen wurde. Jaromír Krejcar schrieb in Kotěras Nachruf: „Das Geheimnis seiner Schule und ihrer Vitalität ist, dass sie niemals Epigonen hervorgebracht hat, weder freiwillig, noch erzwungen [...] Kotěras Name steht jetzt wieder auf dem Schild der jüngsten Künstlergeneration.“[1]
čp. (číslo popisné) – Konskriptionsnummer, ein während der Monarchie eingeführtes System der Nummerierung von Gebäuden (im Unterschied zur Orientierungs- bzw. Hausnummer)
1894-1896
Umbau des Schlosses Červený Hrádek für Jan Mladota von Solopisk
1898
Gruft der Familie Mladota von Solopisk, Kosova Hora
1899–1900
Fassade des Hauses Peterka in Prag, Václavské náměstí 12
1902
Villa von Jan Herben, Hostišov čp. 11
1902
Villa von Karel a Naděžda Kramář „Barbo Kristo“ auf der Halbinsel Krim
1902–1903
Villa Fröhlich in Černošice, Střední ul. čp. 360
1902–1903
Villa Mácha in Bechyně, Libušina ul. čp. 188
1902–1903
Villa Trmal in Prag-Strašnice, Vilová ul. čp. 11
1903–1905
Pumpstation der Wasserwerke Vršovice in Prag-Braník, Modřanská ul. čp. 229
1904–1907
Villa des Bildhauers Stanislav Sucharda in Prag, ul. Slavíčkova čp. 248
1905–1906
Villa von František Tonder in Sankt Gilgen, Lienbachweg 146
1905–1907
Nationalhaus (Národní dům) in Prostějově, Vojáčkovo náměstí čp. 218
1906–1907
Wasserwerk im Prager Stadtteil Vršovice in der Siedlung Zelená Liška (Grüner Fuchs), Baarova ul. čp. 365
1909–1913
Städtisches Museum in Hradec Králové, Eliščino nábř. čp. 465
1907
Villa Kraus in Prag, Sibiřské nám. čp. 208
1907–1908
Villa Götz in Chrustenice, čp. 52
1908–1910
Villa Mark, Holoubkova čp. 123
1908-1909
Verlags- und Wohnhaus der Familie Laichter in Prag-Vinohrady, Chopinova čp. 1543
1908–1909
Eigene Villa in Prag-Vinohrady, Hradešínská ul. čp. 1542
1908–1910
Villa von Emil Kratochvíl in Černošice bei Prag, čp. 282
1909
Wasserturm in Třeboň, ul. Na Kopečku
1909–1911
Villa von Vilém Charvát in Vysoké Mýto, Rokycanova ul. čp. 247
1908–1911
Eisenbahnkolonie in Louny
1910–1913
Umbau der Villa Bianca in Prag-Bubeneč, Pod Kaštany čp. 49
1910–1911
Zweifamilienhaus von Josef Groh und Otokar Borůvka, Mickiewiczova čp. 239 a 240
1911–1913
Doppelvilla, sog. „neues Schloss“ der Brüder bratří Mandelík, Ratboř čp. 40
1911–1913
Verlagshaus Urbánek, sog. Mozarteum v Praze, Jungmannova čp. 748
1912–1915
Umbau des alten Schlosses in Ratboř čp. 1
1912–1914
Allgemeines Pensionsinstitut in Prag, Rašínovo nábř. čp. 390 (zus. mit Josef Zasch, Autor der Innenausstattung)
1913–1915
Villa Lemberg-Gombrich in Wien, Grinzinger Allee 50–52
1921–1924
Gebäude der Bergbaugesellschaft in Prag, ul. Politických vězňů čp. 1419
1926–1930
Juristische Fakultät der Karlsuniversität Prag, nám. Curieových čp. 901 (zus. mit Ladislav Machoň)
-
[b. a.], Otázky dne, Socialistické listy, roč. 1918, č. 40, vydání 1. 1. 1918, nepag.
-
[b. a.], Návrhy a provedené stavby Jana Kotěry od roku 1900–1921, Styl, 1921–1922, roč. II. (VII.), s. 94–95
-
Antonín Matějček, Jan Kotěra, Národní listy, 1923, roč. 63, č. 18. 4. 1923, ranní vydání, s. 1–2
-
Jaroslav B. Svrček, Architekt Jan Kotěra, Host, 1923, roč. II., s. 314–318
-
Zdeněk Wirth, Jan Kotěra, České slovo, 1923, č. 18. 4. 1923, nepag.
-
[b. a.] Jan Kotěra, Volné směry, roč. 1923–1924, roč. XXII., s. 81–82
-
Jaromír Krejcar, Jan Kotěra, Stavba, roč. 1923–1924, svazek II., s. 4–7
-
Zdeněk Wirth, Jan Kotěra, Styl, 1925–1926, roč. VI. (XI.), s. 147
-
[b. a.], Z dopisů Jana Kotěry svému příteli R. G. ve Vídni, Stavitel, roč. 1926, roč. VI., č. 8–9, s. 63–65
-
Josef Šusta, Z italských dopisů Jana Kotěry se vzpomínkovým úvodem Jos. Šusty, Umění, Sborník pro českou výtvarnou práci, roč. 1931, roč. IV., s. 113–128, 269–275, 313–316, 356–358
-
Jan Kotěra, Data k projektu pro Právnickou a Theologickou fakultu české university, Styl, roč. 1931, č. 9–10, s. 93.
-
Karel Polívka, Jan Kotěra, Časopis českých architektů, 1932, 17. 5. 1932, č. 4–5, s. 64–65
-
Zdeněk Wirth, Jan Kotěra – kreslíř, Umění, roč. 1943, roč. XV, s. 253–270
-
Rostislav Švácha, Poznámky ke Kotěrovu muzeu, Umění, 1986, roč. 34, s. 171–179
-
Rostislav Švácha, Lemberger-Gombrich villa in Vienna by Jan Kotěra, Umění, roč. 1994, roč. XLII, č. 5–6, s. 388–392
-
Vladimír Šlapeta et al., Jan Kotěra: 1871–1923: Zakladatel moderní české architektury, Praha 2001
-
Martin Strakoš, Jan Kotěra – protagonista moderny a zakladatelského mýtu, Stavba, roč. 2002, roč. č. 1, s. 3–4
-
Josef Chochol, Nekrolog k úmrtí Jana Kotěry, Architekt, roč. 2003, č. 12, s. 75–80
-
Klára Zubíková; Ladislav Jouza, Rodina Mandelíků a architekt Jan Kotěra, in: Kol. aut. Židé v Kolíně a okolí, Kolín 2005
-
Hana Hermanová et al., Rodinné domy Jana Kotěry, Praha 2011
-
[Richard Biegel], Chrám vzdělání a vědy, in: Kol.aut., Cesty filosofie a práva 1882–1912, Praha 2012
-
Jakub Potůček, Kotěra: Po stopách moderny, Hradec Králové 2013
-
Kol. aut., Jan Kotěra: Jeho učitelé, doba a žáci: Sborník textů Mezinárodní konference k výstavě Kotěra. Po stopách moderny, Hradec Králové 2013
-
Ladislav Zikmund-Lender; Jiří Zikmund (eds.), Budova muzea v Hradci Králové: 1909–1913: Jan Kotěra, Hradec Králové 2013
-
Ladislav Zikmund-Lender, Jan Kotěra v Hradci / Jan Kotěra in Hradec, Hradec Králové 2016