Architekt Jindřich Freiwald spolu se svou architektonickou kanceláří, již vedl s Jaroslavem Böhmem, patří k pražským architektům, kteří zanechali asi nejrozsáhlejší stopu na českém venkově. Freiwald vystudoval vyšší průmyslovou školu v Praze. Do Freiwaldových vysokoškolských studií zasáhla první světová válka, studoval nejprve v letech 1913–1915 a po návratu z vojenské služby v letech 1917–1918 na architektonické speciálce na Akademii výtvarných umění u Jana Kotěry [1]. Byl to právě Kotěra, který Freiwalda považoval za jednoho ze svých nejnadanějších studentů a doporučil ho starostovi Františku Ulrichovi jako novou generaci architektů, která měla realizovat výstavbu v Hradci Králové. Tak už před první světovou válkou Freiwald navrhoval fasádu hotelu Start a nerealizovaný činžovní dům. Na činnost v Hradci Králové navázal po válce, kdy zde navrhoval pro stavební družstva, finanční domy i soukromníky.
Významné realizace ale čekaly na Freiwalda až po první světové válce. Hned v roce 1919 navrhl řadové domy pro vilovou kolonii Ořechovka, jednalo se o fronty domů v ulicích Klidná čp. 288–299 a 337–340, Dělostřelecká čp. 264–271 a 341–350. V Praze následovaly domy Družstevní kolonie Na Perníkářce, v Hradci Králové pak družstevní bytové domy v ulici Čelakovského (1920). V první polovině 20. let se s Jaroslavem Böhmem zaměřoval především na rozvíjení ideálních dispozic i dekorativních forem dostupného bydlení, vznikly ideální dvoj a čtyřdomky (zamýšlené pro Opavu) [2]. Freiwald s Böhmem vytvořili originální stylovou syntézu z prvků vyloženě modernistických prosazovaných před válkou Kotěrovou školou a prvků převzatých z lidové architektury a lokálních, regionálních zdrojů nebo z architektury historické. Takové samostatné i řadové domy realizovali v Kolíně (čp. 19–23), v Sušici (čtvrť „Benátky“ z roku 1924), v Duchcově (1922–1924), v soutěžích na typové domky pro Spořilov (1925) a Mělník (1927) a publikovali je v různých obměnách v reprezentační publikaci Naše stavby [3]. Freiwaldovi ale nebyly cizí ani návrhy vyloženě buržoazních vil, jako byla například vila továrníka Ganze v Pardubicích (Jahnova čp. 9, 1921) nebo Schwarzkopfova vila v Sušici (T. G. Masaryka čp. 154/II, 1925–1930). Pouhým návrhem zůstala továrnická vila rodiny Nejedlých z let 1923—1924 v Kuklenách u Hradce Králové.
Během druhé poloviny 20. let se Freiwaldova a Böhmova kancelář začala orientovat na navrhování významných veřejných staveb pro venkovská města: spořitelny a další bankovní domy, divadla, kostely a školy. Pro tyto stavební typy se Freiwald ukázal jako dostatečně variabilní architekt, který dokázal uspokojit jak konzervativní, tak pokrokové nároky zadavatelů. Asi nejkonzervativnějším projektem divadla je to hronovské (1927–1930) s edikulovým průčelím a klasicky členěným architrávem. Divadla v Chrudimi (1931–1934) nebo v Kolíně (1937–1939) už kombinují náznakový lizénový monumentální řád s modernistickou gramatikou (střídání hladkých ploch a ploch z režného zdiva). Stejně tak spořitelny mají široký rozptyl forem: od dekorativních forem (Kolín, 1923–1925) přes monumentální (Nové Město nad Metují, 1929–1930, či Hronov, 1936–1939) až po převážně moderní (Libochovcie, 1934, Polička, 1936–1937, či Mělník, 1937–1938). Moderní monumentální formy Freiwald s Böhmem využili i v případě živnostenské školy v Sušici (1929–1930). Naopak progresivní avantgardní formy podobné dobovým sakrálním projektům Josefa Gočára nebo Pavla Janáka uplatnili v případě sboru Církve československé v Novém Městě nad Metují (1933–1934).
Jindřich Freiwald za války neprojektoval, je ale autorem typologické příručky o moderních stavbách tzv. „druhého bydlení“- chat a víkendových domů v přírodě a na venkově, která byla vydána až posmrtně v roce 1947 [4]. Freiwald zemřel při osvobozování Prahy 8. května 1945.
Hodnocení Freiwaldovy činnosti asi nejlépe vystihl historik architektury Martin Horáček. Podle něj Freiwaldova a Böhmova produkce „dokázala souběžně nabídnout všechny stylové polohy, od geometrické secese, rondokubismu a funkcionalismu přes Novou tradici po regionální vernakulár. Kancelář reprezentovala slušný standard; její rodinné domky a budovy občanské vybavenosti doplnily inventář mnoha českých maloměst“ [5].
LZL
Poznámky
[1] srov. Ladislav Zikmund-Lender, Struktura města v zeleni: Moderní architektura v Hradci Králové, Hradec Králové 2017, s. 121
[2] srov. Pavel Vlček (ed.), Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách, Praha 2004, s. 185
[3] Jindřich Freiwald; Jaroslav Böhm, Naše stavby, Praha 1924.
[4] Jindřich Freiwald, Chaty, sruby, domky: zásady rekreačního bydlení, Praha 1947
[5] Martin Horáček, Za krásnější svět: tradicionalismus v architektuře 20. a 21. století, Brno 2013, s. 236-237
Samostatné projekty:
1912
Vila R. T. v Táboře
1914
Fasáda hotelu Start v Hradci Králové
1919
Kolonie Ořechovka v Praze, ul. Klidná čp. 288–299, 337–340, Dělostřelecká čp. 264–271, 341–350
Projekty s Jaroslavem Böhmem:
1921–1922
Nájemné družstevní domy v Hradci Králové, Čelakovského a K. H. Máchy čp. 637–639
1921
Rodinná vila továrníka Ganze v Pardubicích
1921–1923
Družstevní kolonie Na Perníkářce, Praha Smíchov
1921–1923
Nájemné domy „Na Hradbách" v Kolíně
1921–1923
Kolonie U Matky Boží v Lounech
1921–1923
Rodinné domy města Kolína „Na Zálabí" v Kolíně
1921–1923
Státní kolonie v Chustě v Podkarpatské Rusi (dnes na Ukrajině)
1921–1923
Domky hlavního města Užhorodu v Podkarpatské Rusi (dnes na Ukrajině)
1922
Dům zvěrolékaře Hostýnka v Pardubicích, Štrossova čp. 126
1922–1923
Obytný činžovní dům manželů Kratochvílových v Pardubicích, Havlíčkova čp. 1000
1922–1924
Kolonie v Duchcově, ul. Dělnická a Družby
1923–1924
Nájemné domy města Kolína „Na Zálabí", ul. U Borků 678–686, U Hřiště, Sadová
1923–1924
Spořitelna v Kolíně, Karlovo nám čp. 44
1923–1924
Živnostensko-úřednický dům v Pardubicích, Havlíčkova čp. 1035, 1040
1924
Domky "Benátky" v Sušici
1924–1926
Činžovní domy v Pardubicích, nám. Čs. Legií čp. 1113, 1114, 1080
1925–1930
Schwarzkopfova vila v Sušici, ul. T. G. Masaryka čp. 154/II
1926–1930
Spořitelna v Sušici, Poštovní 8
1926–1930
Pošta v Sušici
1927
Hornická kolonie v Rtyni nad Bílinou čp. 90–107
1927–1930
Jiráskovo divadlo v Hronově, nám. Čs. armády čp. 500
1927–1932
Administrativní a obytný dům První vzájemné pojišťovny v Hradci Králové, Kotěrova čp. 828 a Divišova čp. 829
1928–1929
Městská spořitelna v Červeném Kostelci, nám. T. G. Masaryka čp. 120
1928–1929
Česká spořitelna v Novém Město nad Metují, Komenského 30, (1928-1929)
1929–1930
Živnostenská škola v Sušici, ul. Poštovní 9
1930
Národní banka v Táboře, ul. Tyršova čp. 521
1930–1934
Divadlo v Chrudimi, ul. Čs. partyzánů 6
1931
Občanská záložna ve Strakonicích, Na Stáži čp. 270
1931–1939
Městské divadlo v Kolíně, Smetanova čp. 557
1932
Spořitelna Bystřice nad Pernštejnem, Masarykovo náměstí čp. 298
1933
Městská spořitelna v Dobrušce, nám. Františka Ladislava Věka 11
1933–1934
Sbor Církve československé v Novém Městě nad Metují
1933–1934
Městská spořitelna v Úpici
1933–1934
Spořitelna v Písku, Velké nám. 27/19)
1933–1937
Spořitelna v Olešově, nám. Dr. E. Beneše 24
1934
Spořitelna v Libochovicích, nám. 5. května 47
1934–1936
Okresní záložna v Bystřici pod Pernštejnem, Masarykovo náměstí 57
1935
Okresní spořitelna v Sobotce, ul. Boleslavská 440
1935–1936
Spořitelna v Luhačovicích, nám. 28. října
1935–1936
Spořitelna města Klatovy, nám. Míru čp. 1, Křížová čp. 166–167
1936
Spořitelna v Železném Brodě, nám. 3. května 37
1936–1937
ěstská spořitelna v Poličce, Palackého nám. 184
1936–1939
Městská spořitelna v Hronově
1937–1938
Spořitelna v Mělníku
1938
Spořitelna a hotel v Jevíčku, Palackého nám. 12
1938
Agrární banka v Hradci Králové, ul. Havlíčkova čp. 292
-
Jindřich Freiwald; Jaroslav Böhm, Naše stavby, Praha 1924
-
Pavel Vlček (ed.), Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách, Praha 2004, s.184–185
-
Alžběta Jankulíková, Jindřich Freiwald a česká meziválečná divadelní architektura, diplomová práce, Filozofická fakulta UK v Praze, Ústav pro dějiny umění, Praha 2014
-
Jakub Potůček; Vendula Potůčková, Slavné stavby Jindřicha Freiwalda, Praha 2015
-
Ladislav Zikmund-Lender, Struktura města v zeleni: Moderní architektura v Hradci Králové, Hradec Králové 2017, s. 110–127
-
http://www.arch-pavouk.cz/index.php/architekti/663-freiwald-jindrich, vyhledáno 5. 2. 2019