František Bartoš se narodil dne 3. ledna 1894, v letech 1924–1927 vystudoval u Josefa Gočára Akademii výtvarných umění a architekturu na pražské technice. Ve dvacátých letech se účastnil architektonických soutěží a realizoval několik staveb v Praze. Mezi nejvýznamnější patří jeho Hydrologický ústav čp. 219 v Praze-Bubenči, který se hlásí ke Gočárovu puristickému stylu využívajícímu neomítané režné cihly a skladiště v holešovickém přístavu. V Praze působil do roku 1926 jako profesor na průmyslové škole. Ze soutěží se zúčastnil s Karlem Seifertem té na návrh krematoria na Vyšehradě [1]. Od konce dvacátých let působil v Hradci Králové, realizoval zde ryze funkcionalistický činžovní dům čp. 847 pro právníka Františka Steinfelda. Podle dobového tisku se mělo jednat o zcela nový typ činžovního domu, který přinášel do obytného prostoru luxusních bytů dostatek světla a dostatek prostoru [2]. Po druhé světové válce se Bartoš v Hradci Králové uplatnil jako urbanista. V rámci tzv. dvouletky v letech 1947–1948 navrhl spolu s Josefem Havlíčkem sídliště, které později neslo název Gottwaldova čtvrť, dnes Labská kotlina I. Bartoš s Havlíčkem zde uplatnili avantgardní koncepci řádkové zástavby včetně původně plánované plné občanské vybavenosti a kulturních domů, které se nakonec nerealizovaly a sídliště bylo dostavěno v 50. letech objekty v duchu socialistického realismu. V této době mezi lety 1945–1950 také pracoval s Josefem Havlíčkem na novém územním plánu, který plánoval územní i infrastrukturální propojení Hradce Králové a Pardubic v jednu aglomeraci. „Jestliže by se mohly průmyslové oblasti obou měst vyvíjet jakožto k sobě směřující pásmová sídliště, mohli bychom snad v průběhu několika málo desítek let dospět k útvaru dvou arondovaných historických středisek sloučených v jeden urbanistický celek.“- vysvětlovali architekti [3]. Tyto plány byly přetrženy Bartošovou předčasnou smrtí dne 26. února 1949.
LZL
Poznámky
[1] Srov. Pavel Vlček, Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách, Praha 2004, s. 42
[2] Srov. Ladislav Zikmund-Lender, Struktura města v zeleni: Moderní architektura v Hradci Králové, Hradec Králové 2017, s. 179–181
[3] Cit. v https://www.magazinuni.cz/architektura/josef-havlicek-frantisek-bartos-regulacni-plan-hradce-kralove-1945-1950/, vyhledáno 20. 1. 2019
1925–1929
Hydrologický ústav čp. 219, Praha-Bubeneč
1926–1929
Skladiště čp. 1366 v holešovickém přístavu
1932–1933
Činžovní dům čp. 847 v Hradci Králové
1933–1952
Jez a vodní elektrárna ve Smiřicích
1946–1948
Sídliště Labská kotlina I. (Gottwaldova čtvrť), s Josefem Havlíčkem
1945–1950
Regulační plán Hradce Králové
1948–1950
Administrativní budova Východočeské energetiky čp. 53 v Hradci Králové Pražském Předměstí
-
Pavel Vlček, Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách, Praha 2004, s. 42
-
Jakub Potůček, Hradec Králové: Architektura a urbanismus, 1895–2009, Hradec Králové 2010, s. 113
-
Michal Kohout; Rostislav Švácha (eds.), Česká republika, Moderní architektura: Čechy, Praha 2014, s. 500
-
Ladislav Zikmund-Lender, Struktura města v zeleni: Moderní architektura v Hradci Králové, Hradec Králové 2017, s. 179–181