Královéhradecký
architektonický
manuál
Menu
cz / en / de noční mód denní mód
Kam?
  • Stezky
  • Objekty
  • Architekti
  • Stavitelé
  • Období
  • Typologie
  • O projektu
  • Kontakty
  • KAM na FB
 

Jan Rejchl

 
Datum narození: 7. 7. 1899 Hradec Králové
Datum úmrtí: 25. 2. 1985 Hradec Králové
Seznam objektů architekta
  • Dětský pavilon ve Fakultní nemocnici Hradec Králové, Sokolská 581
  • Telefonní a telegrafní ústředna, Československé armády 954
  • Vila Františka Hrouzka, Hradební 819
  • Sklářský ústav, Škroupova 957
  • Ústav pro zvelebování živností (Obchodní a živnostenská komora), Škroupova 695
  • Pomník Ladislava Pospíšila, Československé armády při vjezdu do Pospíšilovy třídy
  • Dostavba muzea, Eliščino nábřeží 465
  • Sídliště Labská kotlina II,
  • Infekční pavilon, Sokolská 579
  • Nádraží, Riegrovo nám. 914
  • Národní banka československá , nám. Osvoboditelů 798
  • Okresní hospodářská záložna, nám. Osvoboditelů 820
  • Vila Waltera Steina, Balbínova 821
  • Armádní sborové velitelství se dvěma vilami, Šimkova 870 (velitelství)
  • Státní průmyslová škola, Pospíšilova 787
  • Přístavba spořitelny, Velké náměstí 33 a 800
  • Restaurační pavilon, Jiráskovy sady 237
123456789
Životopis architekta

Jan Rejchl se narodil jako nejmladší potomek místního stavitele a příležitostného architekta Václava Rejchla staršího. Po absolvování hradecké reálky v osmnácti letech narukoval na italskou frontu. Zatímco jeho starší bratr Václav vystudoval architekturu u starší generace architektů na pražské české technice, jako byli Josef Schulz, Jan Koula nebo Adolf Liebscher, Jan Rejchl studoval mezi lety 1919–1924 u nové generace. Jeho nejvýznamnějším učitelem byl Antonín Engel. Po absolutoriu nastoupil na studium ve speciální škole architektury, kterou vedl na Akademii výtvarných umění Josef Gočár a v jeho atelieru ještě od července 1926 do února 1927 vykonal placenou praxi. Následně se zúčastnil soutěže na strašnické krematorium se smuteční síní, v níž nakonec zvítězil Alois Mezera. Nad ním ale Rejchl zvítězil v pozdější soutěži na budovu spořitelny ve Slaném, které bylo navíc Mezerovým rodištěm [1]. Spořitelna byla realizována od roku 1928 do roku 1931 a představuje vliv, který na Rejchla mělo Gočárovo školení. Projevilo se to v puristické kompozici hmot a použití neomítaného režného zdiva. V roce 1927 byla vypsána soutěž na novostavbu Státní průmyslové školy v Hradci Králové, v níž zvítězil Oldřich Tyl, avšak realizace nakonec za nepříliš známých okolností připadla Janu Rejchlovi. Rejchl svůj původní, progresivní projekt v internacionálním stylu zjednodušil a použil tradičnějších forem. Přelom 20. a 30. let znamenal pro Jana Rejchla největší vytížení. S bratrem Václavem ml. realizoval budovu nádraží, kombinující monumentální i progresivní formy. Spolu se také zúčastnili významné soutěže na obecní a měšťanské školy, které nakonec realizoval Josef Gočár. Následovala realizace budovy sklářského ústavu původně obložené mléčným sklem, budova národní banky československé, dostavba a dvorní vestavba městské spořitelny na Velkém náměstí a řada dalších projektů. V této době se zaměřoval nejen na veřejné stavby, ale také na navrhování pomníků a památníků (např. návrh pomníku B. Smetany s Vincencem Makovským, pomník Slezského odboje v Hůrce u Opavy s Josefem Wagnerem, či pomníky Josefa Ladislava Pospíšila v Hradci Králové či Jana Theodora Helda v Třebechovicích s Josefem Škodou) a na turistickou architekturu: z let 1933–1934 pochází chata Panorama na Šerlichu v Orlických horách nebo chata na Čiháku.

V roce 1934 obhájil Jan Rejchl svou dizertační práci Spořitelny a stal se doktorem technických věd. Po druhé světové válce realizoval Jan Rejchl několik samostatných staveb: budovu telegrafní ústředny pod pivovarem a družstevní prádelnu v Labské kotlině. Hned v létě roku 1948 byl osloven Ladislavem Machoněm, aby se stal ředitelem nově ustanoveného královéhradeckého projekčního ústavu, který sdružoval veškeré znárodněné architektonické praxe. Rejchl zde spolupracoval s architekty Františkem Steinerem, Václavem Rohlíčkem a synem Milanem Rejchlem. S posledně jmenovaným se v roce 1958 zúčastnil soutěže na Sídliště U Soutoku, které se zúčastnil také Oldřich Liska, Věra Machoninová či František Čermák a Gustav Paul. Se synem Milanem ještě v 70. letech navrhoval nerealizovaný kulturní dům s muzeem a knihovnou v Lázních Bělohrad. S Václavem Rohlíčkem navrhl interiéry Domu kultury ROH v Ústí nad Labem, který vyprojektoval ústecký architekt Jaroslav Lácha. S Karlem Schmiedem realizovali kromě jiného přístavbu za Gočárovou Koželužskou školou. Z mimohradeckých školních realizací jmenujme ještě internát závodu TEPNA v Náchodě a s Václavem Placákem internát závodu LINA v Jaroměři z první poloviny padesátých let.

V letech 1947–1950 Rejchl pedagogicky působil na Vysokém učení technickém v Brně, kde na fakultě architektury přednášel dějiny architektury – dochovaly se jeho přípravy a kopie diapozitivů, z nichž je zjevné, že kladl důraz na zevrubné poznání klasické architektury.

V roce 1953 publikoval asi nejpozoruhodnější teoretický spis, Harmonie architektonického díla, který celkem otevřeně kritizuje architekturu socialistického realismu, ale také architekturu funkcionalistickou, k jejímž vědeckým principům Rejchl nikdy nenašel cestu. V Harmonii architektonického díla se dočteme, že „snaha po ohromení diváka nutí využít všech architektonických prostředků pro první dojem a říci všechno jedním dechem“, je úpadková. K architektuře meziválečné avantgardy psal, že „mechanicky členěné průčelí nás unavuje svou jednotvárností“ [2].

V roce 1975 odešel Jan Rejchl do penze a o deset let později ve věku šestaosmdesáti let zemřel. 

LZL

 

Poznámky

[1] O rivalitě mezi Rejchlem a Mezerou psal už dobový tisk v profilovém článku, věnovaném Rejchovi: [b. a.], Ing. Jan Rejchl, Úspěch: Magazín snaživých, 1934, roč. IV., č. 3–4, s. 123–125.

[2] Jan Rejchl; Hana Stašková, Harmonie architektonického díla. Dílčí úkol výzkumu Architektonická kompozice, Praha 1953.

 

Výběr z dalšího díla

1926–1931
Městská spořitelna ve Slaném

1926–1930
Prosekturní a patologickoanatomický pavilon a administrativní budova nemocnice v areálu nemocnice v Hradci Králové

1931
Dostavba a úprava Městské spořitelny v Hradci Králové, Velké nám. čp. 33 a 800

1931–1932
Vila Ing. Seiferta v Hradci Králové, Hradební ul. čp. 819

1932–1933
Restaurační pavilon Jiráskových sadech v Hradci Králové, čp. 237

1932–1934
Nástavba Obchodní, živnostenské a průmyslové komory v Hradci Králové, Škroupova čp. 695

1933
Bytový dům v Hradci Králové, Průmyslová čp. 944

1946–1948
Automatická telefonní ústředna v Hradci Králové, třída ČSA čp. 954

1948–1950
Prádelna a chemická čistírna v Hradci Králové, Labská kotlina čp. 960

1966–1968
ZŠ Jih v Hradci Králové

1970
ZŠ Bezručova v Hradci Králové (se Z. Gabrielem)

 

Literatura
  • , Úspěch: Magazín snaživých, 1934, s. 123–125
  • Jan Rejchl, Hana Stašková, Harmonie architektonického díla. Dílčí úkol výzkumu Architektonická kompozice, Praha 1953
  • Otakar Nový, Československý architekt: Časopis Svazu architektů ČSR, 1974, s. 2
  • František Toman, Architekt, 1999, s. 71–72
  • Pavel Vlček (ed.), Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách, Praha 2004, s. 542–543.

  • Jakub Potůček, Hradec Králové: Architektura a urbanismus 1895-2009, Hradec Králové 2009
  • Ladislav Zikmund-Lender, Tři generace architektů: Václav st., Václav ml., Jan a Milan Rejchlovi, Hradec Králové 2012
  • Ladislav Zikmund-Lender, Zprávy památkové péče, 2013, s. 154–156
  • Ladislav Zikmund-Lender, Východočeské listy historické, 2015, s. 157–175
Nádraží (současný stav), 2018. Foto: Jiří Zikmund. Zdroj: © kontrapunkt, z. ú. Národní banka československá (současný stav), 2018. Foto: Jiří Zikmund. Zdroj: © kontrapunkt, z. ú. Okresní hospodářská záložna (současný stav), 2018. Foto: Jiří Zikmund. Zdroj: © kontrapunkt, z. ú. Vila Waltera Steina (současný stav), 2018. Foto: Jiří Zikmund. Zdroj: © kontrapunkt, z. ú. Armádní sborové velitelství se dvěma vilami (současný stav), 2018. Foto: Jiří Zikmund. Zdroj: © kontrapunkt, z. ú. Státní průmyslová škola (současný stav), 2018. Foto: Jiří Zikmund. Zdroj: © kontrapunkt, z. ú. Přístavba spořitelny, zadní trakt čp. 34 a obytný dům čp. 800 (současný stav), 2019. Foto: Jiří Zikmund. Zdroj: © kontrapunkt, z. ú. Restaurační pavilon, pohled od řeky (současný stav), 2019. Foto: Jiří Zikmund. Zdroj: © kontrapunkt, z. ú. Dětský pavilon nemocnice (současný stav), 2019. Foto: Jiří Zikmund. Zdroj: © kontrapunkt, z. ú. Telefonní a telegrafní ústředna (současný stav), 2019. Foto: Jiří Zikmund. Zdroj: © kontrapunkt, z. ú. Vila Františka Hrouzka (současný stav), 2019. Foto: Jiří Zikmund. Zdroj: © kontrapunkt, z. ú. Sklářský ústav (současný stav), 2019. Foto: Jiří Zikmund. Zdroj: © kontrapunkt, z. ú. Ústav pro zvelebování živností (současný stav), 2019. Foto: Jiří Zikmund. Zdroj: © kontrapunkt, z. ú. Plastika Jana Ladislava Pospíšila (současný stav). Foto: Jiří Zikmund. Zdroj: © kontrapunkt, z. ú. Josef Gočár, návrh přístavby budovy muzea v Hradci Králové, exteriér od Tyršova mostu, 1942. Zdroj: © Muzeum východních Čech Sídliště Labská kotlina II, celkový pohled (současný stav), 2021. Foto: Jiří Zikmund. Zdroj: © kontrapunkt, z. ú. Infekční pavilon (současný stav), 2021. Foto: Jiří Zikmund. Zdroj: © kontrapunkt, z. ú.
Realizátor
Partneři
Poděkování
Copyright © Dům umění města Brna, Via Aurea s.r.o., kontrapunkt, z. ú.
Texty i obrazové dokumentace prezentované na serveru kam.hradcekralove.cz podléhají ochraně občanským zákoníkem a autorským zákonem.
Byly poskytnuty jejich vlastníky či autory pouze pro účely KAM, proto je jejich další šíření bez písemného souhlasu zakázáno.

Kam?