Životopis architekta
Architekt J. Štěpánek pocházel z Modřic na Hané. Vystudoval střední kamenosochařskou školu v Hořicích. V letech 1912‒1916 studoval na uměleckoprůmyslové škole v Praze, konkrétně v Ateliéru architektury Josipa Plečnika. Přelomovým rokem je pro něj rok 1916, kdy se rozhodl pro přestup na Akademii výtvarných umění k Janu Kotěrovi. Zde se seznámil s Bohuslavem Fuchsem, se kterým následně začal úzce spolupracovat a přátelit se. Na akademii zůstal do roku 1919, poté v roce 1921 založili Štěpánek s Fuchsem společný ateliér.
Raná tvorba architekta Štěpánka je silně ovlivněna Janem Kotěrou. Jednou z jeho prvních zakázek byl komplex elektrárny a rodinného domu v Háji u Mohelnice z roku 1921. O rok dříve vytvořil soutěžní návrh na regulační plán a rozšíření města Prostějov. Postupně v průběhu dvacátých let je v jeho tvorbě znatelný posun směrem ke konstruktivismu. Do tohoto období lze datovat například rodinný dům sochaře Julia Pelikána v ulici Na Vozovce v Olomouci. Na konci dvacátých let se jeho tvorba přikláněla k emocionální vlně funkcionalismu, v tomto období vznikly například pražské domy v ulicích Ke Klimentce č. 9 a Moskevské č. 66.
Architektovi se podařilo získat také několik ocenění. Spolu s Bohuslavem Fuchsem a Antonínem Moudrým získali nejvyšší ocenění v soutěži na úpravu Malé Strany. Dále s Antonínem Moudrým vytvořili vítězný návrh na průmyslovou školu v Mladé Boleslavi, avšak tento projekt byl nakonec zadán Jiřímu Krohovi. Štěpánek je také vítěz soutěže na zastavění pražské Letné parlamentními a ministerskými budovami, tento projekt však nebyl realizován. Zúčastnil se soutěže na projekt stadionu Braník v Praze, v níž sice získal nejvyšší cenu, ale záměr nebyl realizován.
Mimo jiné architekt působil v redakci Český stavitel, a sice od roku 1924. V letech
1926‒1928 byl předsedou redakční rady.
Hydroelektrárna v Předměřicích byla jedním z jeho posledních velkých realizací, po jejím dokončení se uchýlil převážně k tvorbě pomníků a soch, přestože byl po celý život urbanistou a propagátorem moderní architektury. Zemřel v ústraní.
Barbora Kašubová, Martina Valchářová, Tomáš Lorenc
Výběr z dalšího díla
1921
Komplex elektrárny a rodinného domu v Háji u Mohelnice
1924 ‒ 1925
Vila Julia Pelikána, ulice Na Vozovce 21, Olomouc
1926 ‒ 1927
Nájemní dům, ulice Moskevská 66, Praha
1926 ‒ 1927
Rodinný dům, ulice Ke Klimentce 9, Praha
1928
Dvojdům pro brněnskou kolonii Nový dům, ulice Petřvaldská 1012, 1011/2,4, Brno
1939 ‒ 1941
Dům s ateliérem Zdeny a Josefa Vlčkových, Lipnice čp 620
1942 – 1951
Hydroelektrárna v Předměřicích nad Labem