Kurt Spielmann

Kurt Spielmann byl německým architektem, který se významně podílel na utváření německé moderní architektury v Československu. Jeho realizované stavby spojují monumentální modernu bytových souborů tzv. rudé Vídně, okruh vídeňských avantgardních architektů reprezentovaných především Josefem Frankem, architekturu okruhu Bauhausu a domácí tradici.  

Spielmann vystudoval německou techniku v Brně a následně vídeňskou techniku pod vedením architektů Siegfrieda Theiße, Franze Krauße a Leopolda Simony. Následně se po polovině dvacátých let vrátil do Československa, usadil se v Praze, kde tou dobou působil jeho slavnější strýc Max Spielmann projektující reprezentativní sídla ve stylu moderního baroka. 

Ještě na konci dvacátých let projektoval spolu s Alfredem Tellerem bytový komplex ve Vídni, který rozvíjel starší koncept tzv. dorfů, polootevřených celků bytové zástavby, které tvořily přechod mezi rušným velkoměstem a menšími komunitami. Z roku 1931 pochází jeho samostatný projekt vily Josefa Martínka na Barrandově v dnešní ulici Pod Habrovou. V roce 1932 se seznámil s několika významnými německými textilními průmyslníky ze Dvora Králové – Paulem Deutschem a Arnoštem Mautnerem. Pro oba postavil ve Dvoře reprezentativní rodinné domy. V případě vily Paula Deutsche sáhl ke kombinaci tradiční venkovské vily a avantgardních principů plynoucí obytné haly otevřené francouzskými okny nebo skleněnou stěnou do zahrady. V mnohém tyto domy ve formě i vnitřním uspořádání navazují na rezidenční architekturu Ernsta Wiesnera v Brně. Pro Arnoštova mladšího bratra pak Spielmann navrhl venkovský dům v Třebechovicích pod Orebem. Na rozdíl od jiných venkovských domů, které do té doby nebo ve stejné době Spielmann navrhl, má tento zcela odlišné pojetí. Přízemní dům skoro čtvercového půdorysu navazuje na prototypální Haus am Horn navržený ve Výmaru Georgem Muchem a Waltrem Gropiem. Pravidelnost devět let starého vzoru narušil Spielmann jednak různými úrovněmi obytné haly a ostatních částí domu, které ji obklopují, a terasou, do níž se prosklenou stěnou hala otevírá. V původním návrhu měl mít dům střešní terasu, z tohoto záměru nejspíš sešlo. Součástí velkého pozemku byl také bazén určený k letním kratochvílím. 

Tyto snahy navrhnout účelné a moderní bydlení, které bude dostatečně variabilní, ale zároveň bude plnit nezbytnou reprezentativní roli a nebude ochuzeno o efektní prostorová řešení, rozvinul Spielmann ve vile Karla a Malči Fuchsových. Plynulou obytnou halu otevřenou do zahrady odděluje prosklená stěna od obytné zimní zahrady, do níž vede okno vyvýšeného salonu. Z provozní a reprezentativní části domu vedla dvě ramena schodiště, která se v patře setkávala v jedno vyústění. 

Ryze funkcionalistické principy bez znaků vznešenosti a symetrie v uličním průčelí rozvíjí Segerova vila v Teplicích, která dvojím vstupem – zvlášť do sníženého a zvýšeného přízemí – odděluje na první pohled funkci provozní a obytnou/reprezentační a blíží se tak konceptu vily jako „stroje na bydlení“. Spilemannovu tvorbu předčasně uzavřel projekt přestavby a nástavby domu pro Otakara Smetanu v Kuklenách, rodinný dům v Hlubočepech a činžovní dům v Klimentské ulici v Praze čp. 2067, který využívá travertinových obkladů v parteru, ve výrazném ostění okenních šambrán a v meziokenních výplních.    

Mezinárodní rozhled a harmonickou kombinaci často protichůdných tradic i architektonických převratných novinek, kterými navíc Spielmann dokázal přesvědčit své klienty, charakterizuje následující zhodnocení: „Jak ukazuje příklad třebechovického lufthausu (vyvýšená knihovna s pracovnou) i vily Fuchsových (okno mezi vyvýšeným obývacím pokojem a zimní zahradou), okázalé úrovňové rozdíly stejně jako výběr luxusních obkladových materiálů ze dřeva i mramoru a integrace vestavěného nábytku, členícího prostor, Spielmann byl zakořeněn mezi vídeňskými obdivovateli Loosovy školy. Snaha propojit obytný prostor se zahradou prostřednictvím prosklených stěn s posuvnými dveřmi, pásových oken a navazující terasy, vymoženosti jako patentní okenní otevírací mechanismus navržený pro vilu Karlik na Barrandově i návrhy velmi progresivních, racionálně rozvržených kuchyní s moderním vybavením zase ukazují na Spielmannovo obeznámení se s principy architektury evropské avantgardy.“ [2] I historička architektury Iris Meder Spielmannovu architekturu charakterizuje na ose vídeňské moderní gramatiky a internacionálního stylu. [3]

Po několikaměsíčním pobytu v terezínském židovském ghettu byl Kurt Spielmann transportován patrně do koncentračního a vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau, kde se stal jednou z přibližně šesti milionů židovských obětí šoa.

LZL

Poznámky:

[1] Ladislav Zikmund-Lender, Vídeňská gramatika se setkává s internacionální funkcionalitou: Architekt Kurt Spielmann na Královéhradecku, in: Kol. aut., Královéhradecko, 2019, roč. 10, s. 383–403, cit. s. 385–386 a 389–391.

[2] Ladislav Zikmund-Lender, Vídeňská gramatika se setkává s internacionální funkcionalitou: Architekt Kurt Spielmann na Královéhradecku, in: Kol. aut., Královéhradecko, 2019, roč. 10, s. 383–403, cit. s. 392.

[3] Iris Meder, Offene Welten: Die Wiener Schule im Einfamilienhausbau 1910–1938. Dizertační práce, Institut für Kunstgeschichte der Universität Stuttgart, 2003, s. 360.