Otakar Pokorný

Otakar Pokorný byl architektem a stavitelem v Praze. Byl příslušníkem generace prvních Kotěrových žáků, mezi nimiž však není nikde evidován. Patrně hned v roce 1902 po absolutoriu nastoupil do Kotěrova ateliéru a tam působil až do roku 1913. V Kotěrově ateliéru byl výkonným projektantem Národního domu v Prostějově, na jehož návrzích se podílel s Richardem Novákem a od 5. června 1906 projekt řídil, a budovy muzea v Hradci Králové. Tento projekt nejprve řídil Josef Gočár a od 27. června 1908 jej převzal právě Pokorný. Po dokončení budovy muzea opustil Pokorný Kotěrův ateliér a pracoval samostatně. Ještě ve dvacátých letech byla v Adresáři stavitelů v republice Československé evidována jeho samostatná architektonická kancelář v Korunní ulici na Vinohradech č.p. 996. Samostatně projektoval v letech 1907–1908 v Prostějově tamější Sokolovnu v pozdně secesním stylu. V roce 1909 se spolu s Janem Zázvorkou, který vystudoval architekturu v letech 1901–1906 u Jana Kotěry a do roku 1914 byl jeho zaměstnancem, účastnil soutěže na regulaci Letné, v níž nakonec zvítězil Antonín Engel. V roce 1920 byl zmíněn jako autor přístavby domu č.p. 1209 v Klimentské ulici pro Československý svaz zemědělských a lesních dělníků. Nejvýznamnější patrně zůstane jeho působení v Kotěrově kanceláři v prvním a druhém desetiletí 20. století, kdy se významně podílel na dílčím projektování i administraci a komunikaci v projektech Národního domu v Prostějově (1905–1907) a muzea v Hradci Králové (1909–1913).