Milan Babuška se narodil 20.listopadu 1880 v Dubí u Kladna, ale dětství prožil v Unhošti u Prahy. V roce 1903 se zapsal na studium architektury na pražské (české) technice a současně díky svému hudebnímu nadání studoval hru na housle. Po absolutoriu architektury, kde jeho profesory byl Josef Schulz, Adolf Liebscher a další konzervativní tvůrci, se stal profesorem na jaroměřské průmyslové škole. Současně se začal účastnit architektonických soutěží. Po první světové válce působil v letech 1919 – 1923 jako profesor na První státní průmyslové škole v Praze. První úspěch zaznamenal v roce 1911 v soutěži na dívčí školu v Jaroměři. V roce 1920 získaly jeho variantní návrhy první až třetí cenu v soutěži na spořitelnu v Německém Brodě. V letech 1921–1922 zvítězil v soutěži na sokolovnu v Hradci Králové, která byla realizována až na konci desetiletí, a v letech 1922–1924 navrhl a realizoval gymnázium v Rychnově nad Kněžnou. Na úspěch v soutěži na královéhradeckou sokolovnu navázal účastí v soutěžích na sokolovny v Roudnici nad Labem, Náchodě a v Opavě. Roudnická sokolovna byla realizována v letech 1929–1930, náchodská v roce 1930. V Náchodě Babuška ve stejném roce navrhoval (realizoval) poštu. Babuška se vedle sokoloven a spořitelen soustředil na školní budovy: účastnil se soutěží na chlapeckou a dívčí školu ve Strakonicích, dívčí školy v Turnově, školy v Unhošti, měšťanské školy v Ratajích nad Sázavou, v Polici nad Metují a jinde. Jeho projekty škol byly také často oceněny. Realizovaná byla v letech 1926–1927 podle Babuškova projektu škola v Hevlíně u Znojma nebo česká škola v Dolních Bludovicích na frýdeckomístecku.
Milan Babuška se věnoval také navrhování urbanistických celků: zúčastnil se soutěže na regulační plán Kyjova či zástavbu Sokolského ostrova v Českých Budějovicích. Asi nejvýznamnějším realizovaným městským celkem Milana Babušky je komplex muzejních budov (technické a zemědělské) realizovaných v Praze na Letné navržený v letech 1935–1937 a vystavěný v letech 1937–1940. V letech 1923–1926 a v roce 1936 pracoval na projektování lázeňských budov v lázních Velichovky, navrhoval také lázeňské budovy pro lázně Jáchymov. Milan Babuška se věnoval také navrhování přestaveb a dostaveb, třeba domu čp. 104 na Malé Straně, adaptace usedlosti Jenerálka čp. 2308 v Dejvicích apod. Babuška se věnoval také vojenským a průmyslovým stavbám, projektoval průmyslové budovy železáren v Podbrezové a soubor budov pro Masarykův hlubinný důl v Břešťanech u Mostu. V roce 1937 projektoval budovy pro vojenské letiště u Trenčína [1]. Architekt Milan Babuška měl široký stylový rejstřík. Ve dvacátých letech navrhoval v dekorativních a dokonce historizujících formách, současně ale navrhoval a stavěl podle nejaktuálnějších principů architektonického purismu. Zatímco první návrh hradecké sokolovny měl strojový vzhled a střídal hladké plochy fasády s neomítaným režným zdivem, náchodská pošta se kloní spíše k formám monumentální architektury. Pozdější projekty muzejních budov na Letné ukazují na Babušku jako na tvůrce seznámeného s principy avantgardy, který se však nevzdal uměleckého rozvrhování hmoty a kompozice a členění fasády.
LZL
Poznámky
[1] Srov. http://www.ntm.cz/cs/heslar/milan-babuska, vyhledáno 15. 1. 2019
1914-1920
Gymnázium čp. 637, Chotěboř
1920–1924
Okresní dům čp. 400, Dvůr Králové nad Labem
1921–1926
Státní reálné gymnázium čp. 36, Rychnov nad Kněžnou
1924–1926
Česká menšinová obecná škola čp. 28, Kunějovice
1925
Státní obecná škola čp. 194, Vyšší Brod
1925
Škola čp. 1743, Teplice
1927–1929
Obecná a měšťanská škola čp. 630, Lanškroun
1927–1931
Masarykova obecná jubilejní škola pro dívky čp. 32, Rokycany
1928–1930
Sokolovna čp. 207, Náchod
1928–1929
Rodinný dům K. Staucha čp. 333, Dobřichovice
1928–1931
Masarykovy obecné školy čp. 555, Strakonice
1929–1930
Sokolovna čp. 777, Hradec Králové
1929–1930
Spořitelna čp. 22, Roudnice nad Labem
1930
Pošta čp. 40, Náchod
1933–1935
Škola čp. 600, Řevnice
1934–1936
Česká obecná a měšťanská škola a reálné gymnázium čp. 1145, Děčín
1937–1940
Technické a zemědělské muzeum čp. 1300 a 1320, Praha 7
1937–1938
Státní obecná a měšťanská škola čp. 436, Kaplice
1938–1940
Státní gymnázium čp. 1414, Hořice v Podkrkonoší (patrně ve spolupráci s Janem Rejchlem)
-
Emil Paima, Boj o vlastní budovu, in: Kol. aut., NTM 1908–1951–1971, Praha 1971, s. 187 – 203
-
Petr Krajči, Národní technické muzeum, Zlatý řez, 1993, roč. 3, č. 1, s. 12 – 15
-
Rostislav Švácha, Od moderny k funkcionalismu, Praha 1994, s. 391–392; 455; 514
-
Pavel Vlček, Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách, Praha 2004, s. 35–36
-
Kol. aut., Letná. Historie a vývoj prostoru. Praha 2007
-
Jan Hozák, Příběh Národního technického muzea, Praha 2008
-
Petr Urlich (ed.), Slavné pošty Čech, Moravy a Slezska, Praha 2013, s. 215–216
-
Michal Kohout; Rostislav Švácha (eds.), Česká republika, Moderní architektura: Čechy, Praha 2014