Milan Babuška

Milan Babuška se narodil 20.listopadu 1880 v Dubí u Kladna, ale dětství prožil v Unhošti u Prahy. V roce 1903 se zapsal na studium architektury na pražské (české) technice a současně díky svému hudebnímu nadání studoval hru na housle. Po absolutoriu architektury, kde jeho profesory byl Josef Schulz, Adolf Liebscher a další konzervativní tvůrci, se stal profesorem na jaroměřské průmyslové škole. Současně se začal účastnit architektonických soutěží. Po první světové válce působil v letech 1919 – 1923 jako profesor na První státní průmyslové škole v Praze. První úspěch zaznamenal v roce 1911 v soutěži na dívčí školu v Jaroměři. V roce 1920 získaly jeho variantní návrhy první až třetí cenu v soutěži na spořitelnu v Německém Brodě. V letech 1921–1922 zvítězil v soutěži na sokolovnu v Hradci Králové, která byla realizována až na konci desetiletí, a v letech 1922–1924 navrhl a realizoval gymnázium v Rychnově nad Kněžnou. Na úspěch v soutěži na královéhradeckou sokolovnu navázal účastí v soutěžích na sokolovny v Roudnici nad Labem, Náchodě a v Opavě. Roudnická sokolovna byla realizována v letech 1929–1930, náchodská v roce 1930. V Náchodě Babuška ve stejném roce navrhoval (realizoval) poštu. Babuška se vedle sokoloven a spořitelen soustředil na školní budovy: účastnil se soutěží na chlapeckou a dívčí školu ve Strakonicích, dívčí školy v Turnově, školy v Unhošti, měšťanské školy v Ratajích nad Sázavou, v Polici nad Metují a jinde. Jeho projekty škol byly také často oceněny. Realizovaná byla v letech 1926–1927 podle Babuškova projektu škola v Hevlíně u Znojma nebo česká škola v Dolních Bludovicích na frýdeckomístecku.

Milan Babuška se věnoval také navrhování urbanistických celků: zúčastnil se soutěže na regulační plán Kyjova či zástavbu Sokolského ostrova v Českých Budějovicích. Asi nejvýznamnějším realizovaným městským celkem Milana Babušky je komplex muzejních budov (technické a zemědělské) realizovaných v Praze na Letné navržený v letech 1935–1937 a vystavěný v letech 1937–1940. V letech 1923–1926 a v roce 1936 pracoval na projektování lázeňských budov v lázních Velichovky, navrhoval také lázeňské budovy pro lázně Jáchymov. Milan Babuška se věnoval také navrhování přestaveb a dostaveb, třeba domu čp. 104 na Malé Straně, adaptace usedlosti Jenerálka čp. 2308 v Dejvicích apod. Babuška se věnoval také vojenským a průmyslovým stavbám, projektoval průmyslové budovy železáren v Podbrezové a soubor budov pro Masarykův hlubinný důl v Břešťanech u Mostu. V roce 1937 projektoval budovy pro vojenské letiště u Trenčína [1]. Architekt Milan Babuška měl široký stylový rejstřík. Ve dvacátých letech navrhoval v dekorativních a dokonce historizujících formách, současně ale navrhoval a stavěl podle nejaktuálnějších principů architektonického purismu. Zatímco první návrh hradecké sokolovny měl strojový vzhled a střídal hladké plochy fasády s neomítaným režným zdivem, náchodská pošta se kloní spíše k formám monumentální architektury. Pozdější projekty muzejních budov na Letné ukazují na Babušku jako na tvůrce seznámeného s principy avantgardy, který se však nevzdal uměleckého rozvrhování hmoty a kompozice a členění fasády.

LZL

Poznámky

[1] Srov. http://www.ntm.cz/cs/heslar/milan-babuska, vyhledáno 15. 1. 2019